1A vešed ubíral se skrze Jericho.
2A hle, byl tu muž, jménem Zacheus, a ten byl vrchním nad celníky, a byl bohat.
3I hleděl spatřiti Ježíše, který to jest, ale nemohl pro zástup, neboť byl postavy malé.
4Běžel tedy napřed a vystoupil na strom planého fíku, aby ho uviděl, neboť tudy měl jíti.
5A když Ježíš přišel k tomu místu, pohleděv vzhůru, spatřil jej a řekl k němu: „Zachee, sestup spěšně dolů, neboť dnes musím v domě tvém zůstati.“
6I sestoupil spěšně a přijal ho s radostí.
7A všichni vidouce to, reptali řkouce: „K člověku hříšnému zavítal.“
8Zacheus však přistoupiv, řekl k Pánu: „Hle, polovici majetku svého, Pane, dávám chudým, a oklamal-li jsem koho v čem, navrátím čtvernásobně.“
9A Ježíš řekl jemu: „Dnes stalo se spasení domu tomuto, neboť i on jest syn Abrahamův.
10Přišelť Syn člověka hledat a spasit, co zahynulo.“
11Poněvadž ho poslouchali, připojil ještě jedno podobenství, protože byl blízko Jerusalema, a oni se domnívali, že království Boží zjeví se hned.
12Pravil totiž: „Jeden člověk urozený odebral se do daleké krajiny, aby ujal pro sebe království a opět se vrátil.
13Povolav však deset služebníků svých, dal jim deset hřiven a řekl jim:,Těžte jimi, dokavad nepřijdu.‘
14Ale spoluobčané jeho nenáviděli ho a poslali za ním poselství se vzkazem:,Nechceme, aby tento kraloval nad námi.‘
15Když se (tedy) vrátil, obdržev království, dal povolati k sobě ony služebníky, kterým byl dal peníze, aby zvěděl, kolik každý vytěžil.
16I přišel první a řekl:,Pane, hřivna tvá vyzískala deset hřiven.‘
17A on řekl jemu:,Dobře, služebníku dobrý, že jsi byl nad málem věrný, měj moc nad desíti městy.‘
18A přišel druhý, řka:,Pane, hřivna tvá vyzískala pět hřiven.‘
19A i tomu řekl:,Také ty buď nad pěti městy.‘
20A jiný přišel a řekl:,Pane, tu jest hřivna tvá, kterou jsem měl uloženou v šátku;
21neboť bál jsem se tebe, poněvadž jsi člověk přísný: béřeš, čeho jsi nepoložil, a žneš, čeho jsi nerozsel.‘
22Dí jemu:,Z úst tvých tě soudím, služebníku špatný. Věděl jsi, že já jsem člověk přísný, bera, čeho jsem nepoložil, a žna, čeho jsem nerozsel?
23I proč jsi nedal peněz mých do peněžny, abych já přijda vybral je i s úrokem?‘
24A řekl těm, kteří tu stáli:,Vezměte od něho hřivnu a dejte tomu, který má deset hřiven.‘
25I řekli mu:,Pane, má deset hřiven,‘
26,Pravím vám, že každému, kdo má, bude dáno, tomu pak, kdo nemá, bude odňato i to, co má.
27Ale ty nepřátele mé, kteří nechtěli, abych kraloval nad nimi, přiveďte sem a usmrťte přede mnou.‘“
28A to povědšv, kráčel napřed a bral se do Jerusalema.
29Když se přiblížil k Betfage a Betatii při hoře, která slove Olivetská, poslal dva učeníky své
30řka: „Jděte do vesnice, která jest proti vám; jak do ní vejdete, naleznete oslátko přivázané, na kterém žádný člověk nikdy neseděl. Odvažte je a převeďte je ke mně.
31A otáže-li se vás kdo:,Proč je odvazujete?‘ takto mu řekněte:,Pán ho potřebuje.‘“
32Odešedše tedy ti, kteří byli posláni, nalezli oslátko státi, jak byl jim řekl.
33A když odvazovali oslátko, řekli jim páni jeho: „Proč odvazujete oslátko?“
34Oni pak řekli: „Pán ho potřebuje.“
35I přivedli je k Ježíšovi; a vrhše roucha svá na oslátko, posadili na ně Ježíše.
36Když pak on jel, prostírali roucha svá na cestu.
37A když se již přibližoval ku svahu hory Olivetské, počali veškeří zástupové učeníků jeho s radostí chváliti Boha ze všech divů, které byli viděli,
38řkouce: „Požehnaný, jenž se béře jako král ve jménu Páně; pokoj na nebi a sláva na výsostech.“
39Někteří fariseové však ze zástupu pravili k němu: „Mistře, pokárej učeníky své.“
40Ale on řekl jim: „Pravím vám: Budou-li tito mlčeti, kamení bude volati.“
41A když se přiblížil a město spatřil, zaplakal nad ním, řka:
42„Kdybys bylo poznalo i ty, a to (alespoň) v tento den tvůj, co jest tobě ku pokoji - ale nyní jest to skryto před očima tvýma,
43neboť přijdou na tebe dnové, ve kterých nepřátelé tvoji obklíčí tě náspem a oblehnou tě a sevrou tě se všech stran,
44a na zem povalí tebe i dítky tvé, které jsou v tobě, a nenechají v tobě kamene na kameni, poněvadž jsi nepoznalo času navštívení svého.“
45A vešed do chrámu počal vyháněti prodavače a kupující v něm,
46řka jim: „Psáno jest: Dům můj jest dům modlitby, vy však jste jej učinili peleší lotrovskou.“
47I učil každého dne ve chrámě. Velekněží však a zákoníci a náčelníci lidu hledali ho zahubiti,
48ale nenalezli, co by mu učinili, neboť veškeren lid lnul k němu a poslouchal ho.