Bible

1 A vešed ubíral se skrze Jericho. 2 A hle, byl tu muž, jménem Zacheus, a ten byl vrchním nad celníky, a byl bohat. 3 I hleděl spatřiti Ježíše, který to jest, ale nemohl pro zástup, neboť byl postavy malé. 4 Běžel tedy napřed a vystoupil na strom planého fíku, aby ho uviděl, neboť tudy měl jíti. 5 A když Ježíš přišel k tomu místu, pohleděv vzhůru, spatřil jej a řekl k němu: „Zachee, sestup spěšně dolů, neboť dnes musím v domě tvém zůstati.“ 6 I sestoupil spěšně a přijal ho s radostí. 7 A všichni vidouce to, reptali řkouce: „K člověku hříšnému zavítal.“ 8 Zacheus však přistoupiv, řekl k Pánu: „Hle, polovici majetku svého, Pane, dávám chudým, a oklamal-li jsem koho v čem, navrátím čtvernásobně.“ 9 A Ježíš řekl jemu: „Dnes stalo se spasení domu tomuto, neboť i on jest syn Abrahamův. 10 Přišelť Syn člověka hledat a spasit, co zahynulo.“ 11 Poněvadž ho poslouchali, připojil ještě jedno podobenství, protože byl blízko Jerusalema, a oni se domnívali, že království Boží zjeví se hned. 12 Pravil totiž: „Jeden člověk urozený odebral se do daleké krajiny, aby ujal pro sebe království a opět se vrátil. 13 Povolav však deset služebníků svých, dal jim deset hřiven a řekl jim:,Těžte jimi, dokavad nepřijdu.‘ 14 Ale spoluobčané jeho nenáviděli ho a poslali za ním poselství se vzkazem:,Nechceme, aby tento kraloval nad námi.‘ 15 Když se (tedy) vrátil, obdržev království, dal povolati k sobě ony služebníky, kterým byl dal peníze, aby zvěděl, kolik každý vytěžil. 16 I přišel první a řekl:,Pane, hřivna tvá vyzískala deset hřiven.‘ 17 A on řekl jemu:,Dobře, služebníku dobrý, že jsi byl nad málem věrný, měj moc nad desíti městy.‘ 18 A přišel druhý, řka:,Pane, hřivna tvá vyzískala pět hřiven.‘ 19 A i tomu řekl:,Také ty buď nad pěti městy.‘ 20 A jiný přišel a řekl:,Pane, tu jest hřivna tvá, kterou jsem měl uloženou v šátku; 21 neboť bál jsem se tebe, poněvadž jsi člověk přísný: béřeš, čeho jsi nepoložil, a žneš, čeho jsi nerozsel.‘ 22 Dí jemu:,Z úst tvých tě soudím, služebníku špatný. Věděl jsi, že já jsem člověk přísný, bera, čeho jsem nepoložil, a žna, čeho jsem nerozsel? 23 I proč jsi nedal peněz mých do peněžny, abych já přijda vybral je i s úrokem?‘ 24 A řekl těm, kteří tu stáli:,Vezměte od něho hřivnu a dejte tomu, který má deset hřiven.‘ 25 I řekli mu:,Pane, má deset hřiven,‘ 26 ,Pravím vám, že každému, kdo má, bude dáno, tomu pak, kdo nemá, bude odňato i to, co má. 27 Ale ty nepřátele mé, kteří nechtěli, abych kraloval nad nimi, přiveďte sem a usmrťte přede mnou.‘“ 28 A to povědšv, kráčel napřed a bral se do Jerusalema. 29 Když se přiblížil k Betfage a Betatii při hoře, která slove Olivetská, poslal dva učeníky své 30 řka: „Jděte do vesnice, která jest proti vám; jak do ní vejdete, naleznete oslátko přivázané, na kterém žádný člověk nikdy neseděl. Odvažte je a převeďte je ke mně. 31 A otáže-li se vás kdo:,Proč je odvazujete?‘ takto mu řekněte:,Pán ho potřebuje.‘“ 32 Odešedše tedy ti, kteří byli posláni, nalezli oslátko státi, jak byl jim řekl. 33 A když odvazovali oslátko, řekli jim páni jeho: „Proč odvazujete oslátko?“ 34 Oni pak řekli: „Pán ho potřebuje.“ 35 I přivedli je k Ježíšovi; a vrhše roucha svá na oslátko, posadili na ně Ježíše. 36 Když pak on jel, prostírali roucha svá na cestu. 37 A když se již přibližoval ku svahu hory Olivetské, počali veškeří zástupové učeníků jeho s radostí chváliti Boha ze všech divů, které byli viděli, 38 řkouce: „Požehnaný, jenž se béře jako král ve jménu Páně; pokoj na nebi a sláva na výsostech.“ 39 Někteří fariseové však ze zástupu pravili k němu: „Mistře, pokárej učeníky své.“ 40 Ale on řekl jim: „Pravím vám: Budou-li tito mlčeti, kamení bude volati.“ 41 A když se přiblížil a město spatřil, zaplakal nad ním, řka: 42 „Kdybys bylo poznalo i ty, a to (alespoň) v tento den tvůj, co jest tobě ku pokoji - ale nyní jest to skryto před očima tvýma, 43 neboť přijdou na tebe dnové, ve kterých nepřátelé tvoji obklíčí tě náspem a oblehnou tě a sevrou tě se všech stran, 44 a na zem povalí tebe i dítky tvé, které jsou v tobě, a nenechají v tobě kamene na kameni, poněvadž jsi nepoznalo času navštívení svého.“ 45 A vešed do chrámu počal vyháněti prodavače a kupující v něm, 46 řka jim: „Psáno jest: Dům můj jest dům modlitby, vy však jste jej učinili peleší lotrovskou.“ 47 I učil každého dne ve chrámě. Velekněží však a zákoníci a náčelníci lidu hledali ho zahubiti, 48 ale nenalezli, co by mu učinili, neboť veškeren lid lnul k němu a poslouchal ho.