1Když pak se mezitím shromáždili četní zástupové, takže šlapali jeden na druhého, počal mluviti k učeníkům svým: „Varujte se kvasu farisejského, jenž jest pokrytství.
2Nic zajisté není skryto, co nebude odkryto, ani tajno, co nebude zvěděno.
3Proto co jste pravili ve tmě, uslyší se na světle, a co jste mluvili do ucha v pokojích, bude se hlásati na střechách.
4Ale pravím vám, svým přátelům: Nebojte se těch, kteří zabíjejí tělo, a potom nemají více, co by učinili.
5Ukáži vám, koho se máte báti; bojte se toho, jenž, když usmrtí, má moc uvrhnouti do pekla. Ano, pravím, toho se bojte.
6Zdali neprodávají pět vrabců za dva pětihaléře? A ani jeden z nich není v zapomenutí před Bohem.
7Vždyť i vlasy na hlavě vaší jsou všecky sečteny. Nebojte se tedy: dražší jste nad mnoho vrabců.
8Pravím pak vám: Každého, kdo mě vyzná před lidmi, i Syn člověka vyzná před anděly Božími.
9Kdo mě však zapře před lidmi, ten bude zapřen před anděly Božími.
10A každému, kdo řekne slovo proti Synu člověka, bude odpuštěno, tomu však, jenž by se rouhal Duchu svatému, nebude odpuštěno.
11Když pak uvedou vás do synagogy a k vrchnostem a k vládám, nestarejte se o to, jak neb čím byste se hájili, aneb co byste řekli;
12neboť Duch svatý naučí vás v tu hodinu, co byste měli říci.“
13I pravil mu kdosi ze zástupu: „Mistře, řekni mému bratru, ať se rozdělí se mnou o dědictví.“
14On pak řekl jemu: „Člověče, kdo pak mě ustanovil nad vámi soudcem a dělitelem?“
15A pravil k nim: „Vizte a chraňte se všeliké lakoty, neboť byť kdo měl hojnost, život jeho nejde z majetku jeho.“
16A pověděl jim podobenství řka: „jednomu člověku bohatému přineslo pole bohatou úrodu.
17I přemýšlel sám u sebe:,Co mám učinit? Neboť nemám, kde bych uložil svou úrodu.‘
18A řekl:,Tohle učiním: Zbořím své stodoly a vystavím větší, a tam složím úrodu svou i všecko zboží své
19a řeknu své duši: Duše, máš mnoho zboží složeno na mnoho let; odpočívej, jez, pij, vesel se.‘
20I řekl mu Bůh:,Pošetilče, této noci požádají duše tvé od tebe, a čí bude to, co jsi připravil?‘
21Takový jest ten, jenž shromažďuje poklady sobě a není bohat před Bohem.“
22I řekl učeníkům svým: „Proto pravím vám: Nepečujte úzkostlivě o život svůj, co byste jedli, ani o tělo své, čím byste se odívali.
23Neboť život jest více nežli pokrm, a tělo více nežli oděv.
24Pozorujte krkavce, že nesejí ani nežnou, kteří nemají sklepu ani stodoly, a Bůh je živí. Čím dražší jste vy, než oni?
25A kdo z vás staraje se může přidati k délce svého věku loket jeden?
26Nemůžete-li tedy ani věci nejmenší, proč se staráte úzkostlivě o ostatní?
27Pozorujte lilie, jak rostou; nepracují ani nepředou; pravím pak vám, že ani Šalomoun ve vší slávě své nebyl tak oděn, jako jedna z nich.
28Jestli tedy trávu, která dnes jest na poli, a zítra do peci se vrhá, Bůh tak odívá, čím spíše vás, malověrní?
29Ani vy nehledejte, co byste jedli a co byste pili, a nekolísejte se.
30Neboť toho všeho pohané světa hledají, váš Otec však ví, že toho potřebujete.
31Ale hledejte království Božího, a toto všecko bude vám přidáno.
32Neboj se, malé stádce, neboť se zalíbilo Otci vašemu dáti vám království.
33Prodejte, co máte, a dejte almužnou. Udělejte si měšce, které nevetšejí, poklad nepomíjející na nebi, kde se zloděj nepřibližuje, ani mol nekazí.
34Neboť kde jest poklad váš, tam bude i srdce vaše.“
35Buďte bedra vaše přepásána a hořte svíce (v rukou vašich),
36a vy buďte podobni lidem, kteří čekají na pána svého, až se vrátí ze svatby, aby, když přijde a zatluče, hned mu otevřeli.
37Blaženi služebníci ti, které pán přijda nalezne, ani bdí; vpravdě pravím vám, že se přepáše a ke stolu je posadí a přecházeje bude je obsluhovat.
38A přijde-li o druhé neb i o třetí hlídce noční a tak je nalezne, blaženi jsou služebníci ti.
39To však vězte: Kdyby hospodář věděl, v kterou hodinu přijde zloděj, bděl by a nenechal by podkopati domu svého.
40Také vy buďte připraveni, neboť Syn člověka přijde v hodinu, kterou netušíte.“
41I řekl mu Petr: „Pane, k nám-li pravíš to podobenství, či-li také ke všem?“
42A Pán řekl: „Kdo asi jest správcem věrným a opatrným, jehož ustanovil Pán nad čeledí svou, aby jim dával včas míru pokrmu?
43Blažen služebník ten, kterého pán přijda nalezne, an tak činí.
44Vpravdě pravím vám, že ustanoví ho nade vším majetkem svým.
45Kdyby však onen služebník řekl ve svém srdci:,Pán můj prodlévá přijíti,‘ a počal by bíti služebníky a služky, a jísti a píti a opíjeti se,
46přijde pán služebníka toho v den, v který se nenaděje a v hodinu, kterou neví, i rozpoltí ho a ustanoví díl jeho s nevěrci.
47Onen pak služebník, jenž poznal vůli pána svého, a nepřipravil ani neučinil podle vůle jeho, dostane mnoho ran,
48ten však, jenž ji nepoznal a dělal věci hodné ran, dostane ran málo. Od každého pak, jemuž mnoho bylo dáno, bude se pohledávati mnoho, a komu bylo svěřeno mnoho, od toho bude se žádati více.“
49„Oheň na zem pustit jsem přišel, a co chci (jiného), než aby se vznítil?
50Mám však pokřtěn býti křtem, a kterak jsem tísněn, dokavad se nevykoná?
51Myslíte, že jsem přišel dáti pokoj na zem? Nikoliv, pravím vám, nýbrž rozdvojení;
52neboť od toho času rozdvojí se jich v jednom domě pět: tři proti dvěma, a dva proti třem;
53rozdvojí se otec proti synu a syn proti otci, matka proti dceři a dcera proti matce, tchyně proti své nevěstě a nevěsta proti tchyni své.“
54Pravil pak i k zástupům: „Když vidíte vycházeti oblak od západu, ihned říkáte:,Bude pršet.‘ A stává se tak.
55A když vidíte váti vítr jižní, pravíte:,Bude horko,‘ a bývá.
56Pokrytci, tvářnost nebe a země umíte zkoumati, i kterak čas tento zkoumat nedovedete?
57Ale proč sami od sebe nesoudíte, co jest spravedlivo?
58Když pak jdeš se svým protivníkem k vrchnosti, přičiň se na cestě sprostiti se ho, aby tě snad netáhl k soudci, a soudce nedal tě vykonávateli, a vykonávatel nevsadil tě do žaláře.
59Pravím tobě: Nevyjdeš odtud, dokavad nenavrátíš i posledního haléře.“