Luke 12
1 Když pak se mezitím shromáždili četní zástupové, takže šlapali jeden na druhého, počal mluviti k učeníkům svým: „Varujte se kvasu farisejského, jenž jest pokrytství.
2 Nic zajisté není skryto, co nebude odkryto, ani tajno, co nebude zvěděno.
3 Proto co jste pravili ve tmě, uslyší se na světle, a co jste mluvili do ucha v pokojích, bude se hlásati na střechách.
4 Ale pravím vám, svým přátelům: Nebojte se těch, kteří zabíjejí tělo, a potom nemají více, co by učinili.
5 Ukáži vám, koho se máte báti; bojte se toho, jenž, když usmrtí, má moc uvrhnouti do pekla. Ano, pravím, toho se bojte.
6 Zdali neprodávají pět vrabců za dva pětihaléře? A ani jeden z nich není v zapomenutí před Bohem.
7 Vždyť i vlasy na hlavě vaší jsou všecky sečteny. Nebojte se tedy: dražší jste nad mnoho vrabců.
8 Pravím pak vám: Každého, kdo mě vyzná před lidmi, i Syn člověka vyzná před anděly Božími.
9 Kdo mě však zapře před lidmi, ten bude zapřen před anděly Božími.
10 A každému, kdo řekne slovo proti Synu člověka, bude odpuštěno, tomu však, jenž by se rouhal Duchu svatému, nebude odpuštěno.
11 Když pak uvedou vás do synagogy a k vrchnostem a k vládám, nestarejte se o to, jak neb čím byste se hájili, aneb co byste řekli;
12 neboť Duch svatý naučí vás v tu hodinu, co byste měli říci.“
13 I pravil mu kdosi ze zástupu: „Mistře, řekni mému bratru, ať se rozdělí se mnou o dědictví.“
14 On pak řekl jemu: „Člověče, kdo pak mě ustanovil nad vámi soudcem a dělitelem?“
15 A pravil k nim: „Vizte a chraňte se všeliké lakoty, neboť byť kdo měl hojnost, život jeho nejde z majetku jeho.“
16 A pověděl jim podobenství řka: „jednomu člověku bohatému přineslo pole bohatou úrodu.
17 I přemýšlel sám u sebe:,Co mám učinit? Neboť nemám, kde bych uložil svou úrodu.‘
18 A řekl:,Tohle učiním: Zbořím své stodoly a vystavím větší, a tam složím úrodu svou i všecko zboží své
19 a řeknu své duši: Duše, máš mnoho zboží složeno na mnoho let; odpočívej, jez, pij, vesel se.‘
20 I řekl mu Bůh:,Pošetilče, této noci požádají duše tvé od tebe, a čí bude to, co jsi připravil?‘
21 Takový jest ten, jenž shromažďuje poklady sobě a není bohat před Bohem.“
22 I řekl učeníkům svým: „Proto pravím vám: Nepečujte úzkostlivě o život svůj, co byste jedli, ani o tělo své, čím byste se odívali.
23 Neboť život jest více nežli pokrm, a tělo více nežli oděv.
24 Pozorujte krkavce, že nesejí ani nežnou, kteří nemají sklepu ani stodoly, a Bůh je živí. Čím dražší jste vy, než oni?
25 A kdo z vás staraje se může přidati k délce svého věku loket jeden?
26 Nemůžete-li tedy ani věci nejmenší, proč se staráte úzkostlivě o ostatní?
27 Pozorujte lilie, jak rostou; nepracují ani nepředou; pravím pak vám, že ani Šalomoun ve vší slávě své nebyl tak oděn, jako jedna z nich.
28 Jestli tedy trávu, která dnes jest na poli, a zítra do peci se vrhá, Bůh tak odívá, čím spíše vás, malověrní?
29 Ani vy nehledejte, co byste jedli a co byste pili, a nekolísejte se.
30 Neboť toho všeho pohané světa hledají, váš Otec však ví, že toho potřebujete.
31 Ale hledejte království Božího, a toto všecko bude vám přidáno.
32 Neboj se, malé stádce, neboť se zalíbilo Otci vašemu dáti vám království.
33 Prodejte, co máte, a dejte almužnou. Udělejte si měšce, které nevetšejí, poklad nepomíjející na nebi, kde se zloděj nepřibližuje, ani mol nekazí.
34 Neboť kde jest poklad váš, tam bude i srdce vaše.“
35 Buďte bedra vaše přepásána a hořte svíce (v rukou vašich),
36 a vy buďte podobni lidem, kteří čekají na pána svého, až se vrátí ze svatby, aby, když přijde a zatluče, hned mu otevřeli.
37 Blaženi služebníci ti, které pán přijda nalezne, ani bdí; vpravdě pravím vám, že se přepáše a ke stolu je posadí a přecházeje bude je obsluhovat.
38 A přijde-li o druhé neb i o třetí hlídce noční a tak je nalezne, blaženi jsou služebníci ti.
39 To však vězte: Kdyby hospodář věděl, v kterou hodinu přijde zloděj, bděl by a nenechal by podkopati domu svého.
40 Také vy buďte připraveni, neboť Syn člověka přijde v hodinu, kterou netušíte.“
41 I řekl mu Petr: „Pane, k nám-li pravíš to podobenství, či-li také ke všem?“
42 A Pán řekl: „Kdo asi jest správcem věrným a opatrným, jehož ustanovil Pán nad čeledí svou, aby jim dával včas míru pokrmu?
43 Blažen služebník ten, kterého pán přijda nalezne, an tak činí.
44 Vpravdě pravím vám, že ustanoví ho nade vším majetkem svým.
45 Kdyby však onen služebník řekl ve svém srdci:,Pán můj prodlévá přijíti,‘ a počal by bíti služebníky a služky, a jísti a píti a opíjeti se,
46 přijde pán služebníka toho v den, v který se nenaděje a v hodinu, kterou neví, i rozpoltí ho a ustanoví díl jeho s nevěrci.
47 Onen pak služebník, jenž poznal vůli pána svého, a nepřipravil ani neučinil podle vůle jeho, dostane mnoho ran,
48 ten však, jenž ji nepoznal a dělal věci hodné ran, dostane ran málo. Od každého pak, jemuž mnoho bylo dáno, bude se pohledávati mnoho, a komu bylo svěřeno mnoho, od toho bude se žádati více.“
49 „Oheň na zem pustit jsem přišel, a co chci (jiného), než aby se vznítil?
50 Mám však pokřtěn býti křtem, a kterak jsem tísněn, dokavad se nevykoná?
51 Myslíte, že jsem přišel dáti pokoj na zem? Nikoliv, pravím vám, nýbrž rozdvojení;
52 neboť od toho času rozdvojí se jich v jednom domě pět: tři proti dvěma, a dva proti třem;
53 rozdvojí se otec proti synu a syn proti otci, matka proti dceři a dcera proti matce, tchyně proti své nevěstě a nevěsta proti tchyni své.“
54 Pravil pak i k zástupům: „Když vidíte vycházeti oblak od západu, ihned říkáte:,Bude pršet.‘ A stává se tak.
55 A když vidíte váti vítr jižní, pravíte:,Bude horko,‘ a bývá.
56 Pokrytci, tvářnost nebe a země umíte zkoumati, i kterak čas tento zkoumat nedovedete?
57 Ale proč sami od sebe nesoudíte, co jest spravedlivo?
58 Když pak jdeš se svým protivníkem k vrchnosti, přičiň se na cestě sprostiti se ho, aby tě snad netáhl k soudci, a soudce nedal tě vykonávateli, a vykonávatel nevsadil tě do žaláře.
59 Pravím tobě: Nevyjdeš odtud, dokavad nenavrátíš i posledního haléře.“