1Nato Pán vyvolil ještě jiných sedmdesát dva a poslal je po dvou před sebou do každého města i místa, kam hodlal sám přijíti.
2I pravil k nim: „Žeň sice mnohá jest, ale dělníků málo. Proste tedy Pána žní, aby poslal dělniky na žeň svou.
3Jděte; hle já posílám vás jako ovce mezi vlky.
4Nenoste (s sebou) měšce, ani mošny, ani obuvi, a nikoho na cestě nepozdravujte.
5Vejdouce do domu, řekněte napřed:,Pokoj domu tomuto.‘
6A bude-li tam člověk pokoje hodný, spočine na něm pokoj váš, pakli ne, vrátí se k vám.
7V tom domě pak zůstávejte jedouce a pijíce, co mají; neboť hoden jest dělník mzdy své. Nepřecházejte z domu do domu.
8A když vejdete do města a přijmou vás, jezte (tam), co vám předloží,
9a uzdravujte nemocné, kteří jsou v něm, a rcete jim:,Přiblížilo se k vám království Boží.‘
10Když však vejdete do města a nepřijmou vás, vyjděte (tam) na ulice jeho a rcete:
11,Stíráme vám i prach, který se nám přichytil na nohou z města vašeho; to však vězte, že se přiblížilo království Boží.‘
12Pravím vám, že Sodomě bude v onen den lehčeji než městu tomu.
13Běda tobě, Korozaim, běda tobě, Betsaido! Neboť kdyby v Tyru a Sidonu byly se udály divy, které se děly ve vás, byli by dávno v žínici a popelu sedíce učinili pokání.
14Avšak Tyru a Sidonu bude lehčeji na soudě nežli vám.
15A ty, Kafarnaum, až do nebe povýšené, až do propasti budeš pohříženo.
16Kdo vás slyší, mne slyší, a kdo vámi pohrdá, mnou pohrdá, kdo však mnou pohrdá, pohrdá tím, jenž mě poslal.“
17Navrátilo se pak těch sedmdesát dva s radostí řkouce: „Pane, také zlí duchové se nám poddávají ve jménu tvém.“
18I řekl jim: „Viděl jsem satana jako blesk padati s nebe.
19Hle, dal jsem vám moc šlapati na hady a na štíry a na veškerou sílu nepřítele, a nic vám neuškodí.
20Avšak z toho se neradujte, že duchové se vám poddávají, nýbrž radujte se, že jména vaše napsána jsou v nebesích.“
21V tu hodinu zaplesal v Duchu svatém a řekl: „Velebím tebe, Otče, Pane nebe i země, že jsi skryl tyto věci před moudrými a opatrnými a zjevil jsi je nedospělým; ano, Otče, že se tak zalíbilo tobě.
22Všecko jest mi dáno od Otce mého, a nikdo neví, kdo jest Syn, leč Otec, a kdo jest Otec, leč Syn, a komu by chtěl Syn zjeviti.“
23A obrátiv se k učeníkům svým pravil: „Blahoslavené oči, které vidí, co vy vidíte.
24Neboť pravím vám, že mnozí proroci a králové přáli si viděti, co vy vidíte, a neviděli, a slyšeti, co vy slyšíte, a neslyšeli.“
25A hle, jeden zákoník vstal, aby ho pokoušel; i řekl: „Mistře, co musím učinit, abych obdržel život věčný?“
26On pak řekl jemu: „Co jest psáno v zákoně? Kterak (tam) čteš.“
27A on odpověděl: „Milovati budeš Pána Boha svého z celého srdce svého a z celé duše své a ze vší síly své i ze vší mysli své, a bližního svého jako sebe samého.“
28I řekl jemu: „Dobře jsi odpověděl; to čiň a živ budeš.“
29Ale on chtěje se ospravedlniti, řekl k Ježíšovi: „A kdo jest můj bližní?“
30I ujal se Ježíš slova a řekl: „Člověk jeden šel z Jerusalema do Jericha a upadl mezi lotry, kteří ho nejen oloupili, nýbrž i zranili, a odešli polomrtvá ho nechavše.
31I přihodilo se, že kněz jeden šel tou cestou a uzřev jej pominul.
32Podobně i levita přibyv k tomu místu a uzřev jej pominul.
33Samaritán však jeden konaje cestu přišel k němu a spatřiv ho pohnul se milosrdenstvím.
34I přistoupil k němu a ovázal jeho rány, naliv na ně oleje a vína, a vloživ jej na své hovádko dopravil ho do hospody a měl o něj péči.
35A druhého dne vyňav dva denáry dal je hospodskému a řekl:,Měj o něj péči, a co nad to vynaložíš, já ti nahradím, až se budu vraceti.‘
36Kdo z těch tří zdá se tobě, že byl bližním tomu, jenž upadl mezi lotry?“
37A on řekl: „Ten, jenž mu prokázal milosrdenství.“ I řekl mu Ježíš: „Jdi, a čiň i ty podobně.“
38Když pak se brali cestou, vešel do jedné vesnice, a žena jedna jménem Marta přijala jej do domu svého.
39A ta měla sestru jménem Marii, která posadivši se k nohám Páně poslouchala slova jeho.
40Ale Marta zabírala se hojnou obsluhou; přistoupivši pak k němu pravila: „Pane, nedbáš-li toho, že sestra má nechala mě samu sloužiti? Řekni jí tedy, ať mi pomůže.“
41Ježíš však odpověděl: „Marto, Marto, pečlivá jsi a znepokojuješ se ve mnoha věcech,
42ale jednoho jest zapotřebí. Maria nejlepší stránku vyvolila, která nebude odňata od ní.“