1Tehdy Hospodin oslovil Jonáše podruhé a řekl mu:
2"Běž do Ninive a předej jeho obyvatelům poselství, které ti nyní svěřím."
3Tentokrát Jonáš Hospodina uposlechl a vydal se na cestu. Ninive bylo nesmírně významné a velké město. Trvalo celé tři dny, než ho člověk vůbec prošel.
44-5 Hned první den, kdy Jonáš začal zvěstovat, že již za čtyřicet dní bude Ninive zničeno, obyvatelé města Božímu poselství uvěřili. Vyhlásili půst a všichni bez rozdílu věku či postavení si oblékli smuteční šaty z hrubé tkaniny.
5***
6Když se o proroctví doslechl sám panovník Ninive, opustil trůn, svlékl vladařský oděv a ve smutečním rouchu se na znamení zármutku a lítosti posadil do prachu.
7Společně se svými rádci pak vydal nařízení: "Žádný z obyvatel Ninive nesmí nic jíst ani pít a nebude krmit a napájet ani svá zvířata.
8Všichni ať se zahalí do smutečního roucha a přehodí je také přes svá zvířata. Společně se budeme modlit k Bohu a každý zanechá svých nepravostí.
9Snad se nad námi Bůh ještě slituje, potlačí své rozhořčení a nenechá nás zahynout."
10Když Bůh viděl, že obyvatelé Ninive se poučili a zanechali svých ničemností, slitoval se nad nimi a rozhodl se, že je nezahubí, jak slíbil.