11-2 Zatímco byl Jonáš v břiše ryby, modlil se k Bohu: "Na pokraji smrti jsem tě prosil o pomoc, Hospodine, a tys mé volání zaslechl a vyšel jsi mi vstříc.
2***
3Nechal jsi mne padnout do hlubin moře, kde mne uchvátily mocné proudy a přikrylo zpěněné vlnobití.
4Myslel jsem, že jsi mne navěky zatratil, ale teď mám naději, že znovu uzřím tvůj chrám.
5Voda v hlubinách mne obklopila ze všech stran a chaluhy mi ovinuly hlavu.
6Klesal jsem na dno až k úpatí útesů a země se nade mnou navěky zavřela. Tys mne však, Hospodine, z tohoto hrobu vysvobodil.
7Když jsem ztratil veškerou naději, upínal jsem svou mysl k tobě, Hospodine, a mé prosby pronikly až do tvého svatého chrámu.
8Lidé, kteří se spoléhají na falešné bohy, se připravují o tvou laskavost a slitování.
9Já ti však s děkovnou písní na rtech přinesu svou oběť a splním, co jsem přísahal. Vždyť ty jediný můžeš člověka zachránit."
10Ryba pak na Hospodinův příkaz vyvrhla Jonáše na pevninu.