1I uslyšel slova Lávánových synů ve výroku: Jákób pobral vše, co měl náš otec, a z toho, co náš otec měl, si zřídil všechnu tuto slávu.
2A Jákób si všiml Lávánovy tváře, že hle, on vůči němu není jako předtím.
3A Hospodin k Jákóbovi řekl: Vrať se do země svých otců a k svému příbuzenstvu a budu s tebou.
4A Jákób poslal a dal povolat Ráchél a Léu na pole k svému drobnému dobytku
5a řekl jim: Já si všímám tváře vašeho otce, že on ke mně není jako předtím; a le Bůh mého otce byl se mnou
6a vy víte, že jsem se vašeho otce naobsluhoval vší svou silou,
7a le váš otec si ze mne natropil bláznů a mou odměnu desetkrát změnil, a le Bůh mu nedal naložit se mnou zle.
8Řekl-li takto: Tvou mzdou budou skvrnité kusy, tu se všechen drobný dobytek jal rodit skvrnité, a řekl-li takto: Tvou mzdou budou pruhované, tu se všechen drobný dobytek jal rodit pruhované.
9Tak Bůh dobytek vašeho otce odňal a dal mně.
10A v čas běhání drobného dobytka se stalo, že jsem pozvedl své oči a ve snu jsem uviděl, že hle, kozlové vyskakující na kozy byli pruhovaní, skvrnití a kropenatí.
11A Boží Anděl ke mně ve snu řekl: Jákóbe! A řekl jsem: Hle, já.
12A řekl: Nuže, pozvedni své oči a viz: Všichni kozlové vyskakující na kozy jsou pruhovaní, skvrnití a kropenatí, neboť jsem si všiml všeho, co ti Láván provádí.
13Já jsem BŮH Béth-Élu, kde jsi pomazal pamětní sloup, kde jsi mi slíbil slib. Nyní vstaň, vyjdi z této země a vrať se do země svého příbuzenstva.
14A Ráchél a Léá odpověděly a řekly mu: Zda ještě máme v domě našeho otce podíl a nebo dědictví?
15Zda jím nejsme považovány za cizozemky? Vždyť nás prodal a dokonale strávil i naše peníze.
16Ano, všechno bohatství, jež Bůh odňal od našeho otce, ono patří nám a našim dětem. Nyní tedy učiň vše, co k tobě Bůh řekl.
17A Jákób vstal a vysadil své děti a své ženy na velbloudy
18a sehnal všechen svůj dobytek a všechno své jmění, jehož nabyl, dobytek jím dobytý, jehož nabyl v Paddan-Arámu, aby přišel k Isákovi, svému otci, do země Kenáanu.
19A když Láván odešel stříhat své ovce, ukradla Ráchél domácí bůžky, kteří patřili jejímu otci,
20a Jákób přelstil Lávána, Arammího, tím, že mu neoznámil, že on utíká.
21I utekl on i vše, co měl, a no, vstal a přešel řeku a upřel svou tvář na pohoří Gileád.
22A v třetí den bylo Lávánovi oznámeno, že Jákób utekl.
23I vzal s sebou své bratry a vyrazil za ním cestou sedmi dní a v pohoří Gileádu ho dohonil.
24A le ve snu noci k Lávánovi, Arammímu, přišel Bůh a řekl mu: Chraň se, abys s Jákóbem nemluvil od dobrého po zlé.
25Láván tedy Jákóba dostihl, a Jákób byl v pohoří postavil svůj stan; i Láván se svými bratry v pohoří Gileádu svůj stan postavil.
26A Láván Jákóbovi řekl: Co jsi to učinil, že jsi mě přelstil a mé dcery jsi odvedl jako válečné zajatkyně?
27Proč ses utajil s útěkem a přelstil jsi mě a neoznámil jsi mi? A byl by ch tě vyprovodil s veselím a při písních, při tamburíně a při lyře.
28An i jsi mi nedovolil políbit své syny a své dcery; to jsi svým činem provedl pošetilost.
29Je v moci mé ruky naložit s vámi zle, a le minulé noci ke mně pronesl Bůh vašeho otce výrok: Chraň se od mluvení s Jákóbem od dobrého po zlé.
30A le nyní, nechť sis již odešel, protože ses velmi roztoužil po domě svého otce, proč jsi však ukradl mé bohy?
31A Jákób odpověděl a řekl Lávánovi: Protože jsem se bál, neboť jsem si řekl: Abys nechtěl své dcery vyrvat z mé blízkosti.
32U koho své bohy budeš moci najít, nebude žít; před našimi bratry si prohlédni, co je u mne, a vezmi si. A le Jákób nevěděl, že je ukradla Ráchél.
33A Láván vstoupil v stan Jákóbův a v stan Léin a v stan obou služebnic a nenašel; i vyšel ze stanu Léina a vstoupil v stan Ráchélin.
34A Ráchél byla domácí bůžky vzala a vložila v sedlo velblouda a usedla na ně. A Láván prohrabal celý stan a nenašel;
35i řekla k svému otci: Nechť v očích mého pána neplane, že nemohu před tebou vstát, neboť mi je podle způsob u žen. A prohledal vše a domácích bůžků nenašel.
36A Jákób se rozhněval a s Lávánem se povadil; i odpověděl Jákób a Lávánovi řekl: Co je mým přestoupením, co je mým hříchem, že ses za mnou tak žhavě přihnal?
37Prohrabal jsi přece všechny mé věci - co jsi našel ze všech věcí svého domu? Předlož to zde před mé bratry a své bratry, a ť mezi námi dvěma mohou rozhodnout.
38Já jsem byl u tebe těchto dvacet let; tvé ovce a tvé kozy nezmetaly a beranů tvého drobného dobytka jsem nejídal;
39roztrhaného jsem nepřinesl k tobě, jeho ztrátu jsem snášel já - z mé ruky jsi je požadoval, ukradené ve dne i ukradené v noci.
40Bývalo se mnou tak, že mě ve dne sžíralo horko a v noci mráz a můj spánek ubíhal od mých očí.
41Toto bylo mých dvacet let v tvém domě; odsloužil jsem ti čtrnáct let za tvé dvě dcery a šest let za tvůj drobný dobytek, a mou odměnu jsi desetkrát změnil.
42Kdyby při mně nebyl býval Bůh mého otce, Bůh Abráhámův a bázeň Isákova, byl bys mě nyní jistě propustil s prázdnou. Bůh mou bídu a lopotu mých dlaní uviděl a minulé noci posoudil.
43A Láván odpověděl a řekl k Jákóbovi: Dcery jsou mé dcery a synové jsou moji synové a drobný dobytek je můj drobný dobytek, a vše, co ty vidíš, ono patří mně, a le pro mé dcery, co pro ně dnes mohu učinit, nebo pro jejich syny, jež porodily?
44Nyní tedy pojď, můžeme uzavřít smlouvu, já a ty, a ť je na svědectví mezi mnou a mezi tebou.
45A Jákób vzal kámen a vyzdvihl jej za pamětní sloup;
46a Jákób řekl svým bratrům: Nasbírejte kamenů. I nabrali kamenů a udělali hromadu, a tam, na té hromadě, pojedli.
47A Láván jí dal název Jegar-sáhadúthá, a Jákób jí dal název Gáleéd.
48A Láván řekl: Tato hromada je dnes svědectvím mezi mnou a mezi tebou. Proto její jméno nazval i Gáleéd
49a Micpá, protože řekl: Nechť na mne a na tebe dohlíží Hospodin, když budeme jeden před druhým ukryti;
50budeš-li mé dcery utiskovat a nebo budeš-li pojímat ženy kromě mých dcer… není při nás člověka, viz, svědkem mezi mnou a mezi tebou je Bůh.
51A Láván Jákóbovi řekl: Hle, tato hromada, a hle, pamětní sloup, jejž jsem mezi mnou a mezi tebou zasadil -
52tato hromada je svědkem a pamětní sloup je svědkyní, že já nebudu překračovat tuto hromadu k tobě ani ty že nebudeš překračovat tuto hromadu ke mně, ani tento pamětní sloup, ke zlému.
53Nechť mezi námi rozsuzuje Bůh Abráhámův a Bůh Náchórův, Bůh jejich otce! A Jákób přisáhl při bázni svého otce Isáka.
54A Jákób v pohoří obětoval oběť a pozval své bratry jíst chléb, i pojedli chleba a v pohoří přenocovali.
55A Láván za jitra časně vstal a políbil své syny a své dcery a požehnal jim; i odešel Láván a vrátil se k svému místu.