1A Jákób vykročil a při šel do země dětí východu.
2I pohleděl, a hle, studna v poli, a tam, hle, tři stáda drobného dobytka u ní ležící, neboť z oné studny stáda napájeli, a kámen na otvoru té studny byl veliký;
3a když se tam všechna stáda shromáždila, odvalovali ten kámen z otvoru té studny a napájeli drobný dobytek a ten kámen dávali zpět na otvor té studny na jeho místo.
4A Jákób jim řekl: Moji bratři, odkud jste vy? I řekli: My jsme z Cháránu.
5A řekl jim: Zda znáte Lávána, syna Náchórova? I řekli: Známe.
6A řekl jim: Zda se mu dobře vede? I řekli: Dobře; a hle, Ráchél, jeho dcera, přichází s drobným dobytkem.
7A řekl: Hle, ještě je bílý den, není čas shromažďování skotu; napojte drobný dobytek a jděte, paste.
8I řekli: Nemůžeme dotud, než budou moci být shromážděna všechna stáda; pak oni z otvoru studny kámen odvalí, i napojíme drobný dobytek.
9Zatímco on ještě s nimi mluvil, tu přišla Ráchél s drobným dobytkem, jenž patřil jejímu otci, neboť ona byla pastýřkou.
10A jak Jákób uviděl Ráchél, dceru Lávána, bratra jeho matky, a drobný dobytek Lávána, bratra jeho matky, stalo se, že se Jákób přiblížil a ten kámen z otvoru studny odvalil a drobný dobytek Lávána, bratra jeho matky, napojil.
11A Jákób Ráchél políbil, i pozvedl svůj hlas a rozplakal se.
12A Jákób Ráchél oznámil, že on je bratr jejího otce a že on je syn Rebeky, i rozběhla se a podala zprávu svému otci.
13A za Lávánova slyšení zvěsti o Jákóbovi, synu jeho sestry, se stalo, že se mu rozběhl vstříc a objal ho a políbil ho a uvedl ho do svého domu, i vyrozprávěl Lávánovi všechny tyto věci.
14A Láván mu řekl: Zajisté jsi ty má kost a mé maso. A zůstal u něho po dobu jednoho měsíce.
15A Láván Jákóbovi řekl: Zda mi budeš, že jsi ty můj bratr, proto sloužit zdarma? Oznam mi, co má být tvou odměnou.
16A Láván měl dvě dcery; jméno starší - Léá, a jméno mladší - Ráchél;
17a Léiny oči byly bezvýrazné, kdežto Ráchél byla krásná zjevem a krásná vzezřením.
18A Jákób si byl zamiloval Ráchél, i řekl: Budu ti sloužit sedm let za Ráchél, tvou mladší dceru.
19A Láván řekl: Lépe mi bude dát ji tobě než by mi bylo dát ji jinému muži; zůstaň u mne.
20I odsloužil Jákób za Ráchél sedm let, jež při jeho lásce k ní byly v jeho očích jako jednotlivé dni.
21A Jákób Lávánovi řekl: Sem mou ženu, neboť mé dni se vyplnily; a ť k ní mohu vejít.
22A Láván shromáždil všechny muže toho místa a uspořádal hostinu;
23a navečer se stalo, že vzal Léu, svou dceru, a uvedl ji k němu; i vešel k ní.
24A Láván jí dal Zilpu, svou služku, Léi, své dceři, za služku.
25A za jitra se stalo, že hle - ona, Léá. I řekl k Lávánovi: Co jsi mi toto provedl? Zda jsem u tebe neodsloužil za Ráchél? I proč jsi mě ošidil?
26A Láván řekl: V našem místě se tak nejedná - v dávat mladší před prvorozenou.
27Vyplň týden s touto, a ť ti můžeme dát i tuto - za službu, jíž u mne budeš sloužit ještě dalších sedm let.
28A Jákób tak učinil a vyplnil týden s touto, i dal mu Ráchél, svou dceru, jemu za ženu.
29A Láván dal Ráchél, své dceři, Bilhu, svou služku, za služku jí.
30I vešel i k Ráchél, a Ráchél i miloval více než Léu. A odsloužil u něho ještě dalších sedm let.
31A když Hospodin zpozoroval, že Léá je odstrkovaná, otevřel její dělohu, kdežto Ráchél byla neschopna rodit.
32A Léá otěhotněla a zrodila syna, a jeho jméno nazvala Reúvén, neboť řekla: Protože Hospodin pohleděl v mou bídu, neboť nyní mě bude můj muž milovat.
33A ještě otěhotněla a porodila syna a řekla: Že Hospodin uslyšel, že jsem já odstrkovaná, proto mi dal i tohoto; i nazvala jeho jméno Šimeón.
34A ještě otěhotněla a porodila syna a řekla: Nyní, tentokrát, se ke mně můj muž bude chtít připojit, neboť jsem mu porodila tři syny; proto jeho jméno nazval i Léví.
35A ještě otěhotněla a porodila syna a řekla: Tentokrát budu chválit Hospodina; proto jeho jméno nazvala Júdá. I přestala s rozením.