1A Isák na Jákóba zavolal a požehnal mu a přikázal mu a řekl mu: Nesmíš pojmout ženu z dcer Kenáana;
2vstaň, jdi do Paddan-Arámu, do domu Bethúéla, otce tvé matky, a odtamtud si vezmi ženu z dcer Lávána, bratra tvé matky.
3A BŮH, Všemocný, nechť ti žehná a dává ti rozplodit se a rozmnožuje tě, i staneš se množstvím lidu;
4a nechť ti dává požehnání Abráhámovo, tobě i tvému semeni s tebou, k zaujetí země tvého poutnictví, již Bůh dal Abráhámovi, za tvé vlastnictví.
5A Isák Jákóba odeslal, i odešel do Paddan-Arámu k Lávánovi, synu Bethúéla, Arammího, bratru Rebeky, matky Jákóbovy a Ésávovy.
6A Ésáv si uvědomil, že Isák Jákóbovi požehnal a vyslal ho do Paddan-Arámu vzít si odtamtud ženu, že mu při svém žehnání jemu přikázal výrokem: Nesmíš pojmout ženu z dcer Kenáana,
7a že Jákób na svého otce a na svou matku uposlechl a do Paddan-Arámu odešel,
8a uvědomil si Ésáv, že dcery Kenáana jsou v očích Isáka, jeho otce, zlé;
9i odešel Ésáv k Jišmáélovi a kromě svých žen si za ženu vzal Machalath, dceru Jišmáéla, syna Abráhámova, sestru Nevajóthovu.
10A Jákób vyšel z Beér-ševy a odebral se k Cháránu;
11i dospěl na jakési místo a přenocoval tam, neboť slunce zašlo. A z kamenů na tom místě jeden vzal a položil v místech svého záhlaví a na onom místě ulehl.
12I dostal sen, že hle, na zem postavený žebřík, a jeho vrchol zasahující do nebes, a hle, po něm vystupující a sestupující Boží andělé.
13A hle, stanul na něm Hospodin a řekl: Já jsem Hospodin, Bůh Abráháma, tvého otce, a Bůh Isákův. Zemi, na níž ty ležíš, chci dát tobě a tvému semeni;
14a tvé símě bude jako prach země, i budeš se rozmáhat k západu a k východu a k severu a k jihu a budou v tobě požehnány všechny čeledi země, i v tvém semeni.
15A hle, já jsem s tebou a všude, kam půjdeš, tě budu chránit a chci tě přivést zpět na tuto půdu, neboť tě nebudu opouštět dotud, než vykonám, o čem jsem k tobě promluvil.
16A Jákób ze svého spánku procitl a řekl: Vpravdě je na tomto místě Hospodin a já jsem nevěděl!
17I zhrozil se a řekl: Co za hrozné místo je toto! Toto není než Boží dům, a toto je brána nebes!
18A Jákób za jitra časně vstal a vzal ten kámen, jejž si byl položil v hlavách, a postavil jej za pamětní sloup, a na jeho vrchol nanesl oleje;
19a jméno onoho místa nazval Béth-Él, kdežto však prve bylo jméno toho města Lúz.
20A Jákób slíbil slib, výrokem: Jestliže Hospodin, Bůh, bude se mnou a bude mě na této cestě, jíž se já ubírám, chránit, a dá mi chléb k jídlu a roucho k oblečení,
21a budu- li se moci v pokoji navrátit do domu svého otce, pak mi bude Hospodin Bohem
22a tento kámen, jejž jsem postavil za pamětní sloup, bude Božím domem a ze všeho, co mi budeš dávat, ti spolehlivě budu odvádět desátek.