1A Abráhám odtamtud nastoupil cestu do země jihu a usídlil se mezi Kádéšem a mezi Šúrem, i bydlel jako cizinec v Geráru.
2A o Sáře, své ženě, Abráhám říkal: Ona je má sestra; a Avímelech, král Geráru, poslal a dal Sáru přivést.
3A le ve snu noci přišel k Avímelechovi Bůh a řekl mu: Hle tě, - jsi mrtev, pro ženu, již jsi přivedl, neboť ona je manželkou manžela.
4A le Avímelech se k ní nebyl přiblížil, i řekl: Pane, zda chceš pozabíjet národ i spravedlivý?
5Zda mi on neřekl: Ona je má sestra? A ona - i ona řekla: On je můj bratr. Toto jsem učinil v upřímnosti svého srdce a v čistotě svých dlaní.
6A Bůh k němu ve snu řekl: Já také vím, že jsi to učinil v upřímnosti svého srdce, a já jsem tě také zdržel od zhřešení vůči mně; proto jsem ti na ni nedal sáhnout.
7A nyní ženu toho muže vrať, neboť on je prorok a bude se za tebe modlit, i budeš žít. A le nejsi-li ochoten vrátit ji, věz, že jistotně musíš umřít ty i všichni, jež máš.
8A za jitra Avímelech časně vstal a povolal všechny své nevolníky a všechna tato slova proslovil v jejich uši, a ti muži se velmi ulekli.
9A Avímelech povolal Abráháma a řekl mu: Co jsi nám to provedl a čím jsem vůči tobě zhřešil, že jsi na mne a na mé království uvedl veliký hřích? Učinil jsi při mně činy, jaké se nemají činit.
10A Avímelech k Abráhámovi řekl: Co jsi měl na zřeteli, že jsi učinil tuto věc?
11A Abráhám řekl: Protože jsem si řekl: Na tomto místě jistě není Boží bázně, i zabijí mě pro mou ženu.
12A také opravdu má sestra, dcera mého otce, ona je, jen ne dcera mé matky; i stala se mi ženou;
13a když mě Bůh z domu mého otce vyvedl na toulky, stalo se, že jsem jí řekl: Toto bude tvá laskavost, již při mně budeš činit: Na každém místě, kam budeme přicházet, o mně říkej: On je můj bratr.
14A Avímelech přivedl drobný dobytek a skot a nevolníky a služky a dal Abráhámovi, a Sáru, jeho ženu, mu vrátil;
15a Avímelech řekl: Hle, má země je před tvou tváří, usídli se, kdekoli to bude v tvých očích dobré.
16A Sáře řekl: Hle, dal jsem tvému bratru tisíc peněz; hle, to ti bude zastřením očí pro všechny, kdo jsou s tebou, a přede všemi. I bylo jí učiněno zadost.
17A Abráhám se modlil k Bohu a Bůh Avímelecha a jeho ženu a jeho služebnice uzdravil, i rodily;
18neboť Hospodin byl pro Sáru, ženu Abráhámovu, kolkolem každou dělohu domu Avímelechova pevně uzavřel.