Genesis 21
1 A Hospodin se podle toho, co byl řekl, o Sáru postaral; a no, Hospodin Sáře učinil podle toho, co byl promluvil;
2 i otěhotněla a Abráhámovi syna, jeho stáří, porodila Sárá v určený čas, o němž s ním byl promluvil Bůh.
3 A Abráhám jméno svého syna, jenž se mu narodil, jehož mu porodila Sárá, nazval Isák;
4 a Abráhám Isáka, svého syna, ve věku osmi dní obřezal podle toho, co mu byl Bůh rozkázal.
5 A Abráhám byl, když se mu narodil Isák, jeho syn, ve věku sta let.
6 A Sárá řekla: Bůh mi způsobil smích; každý, kdo o tom bude slyšet, bude se smát se mnou.
7 A řekla: Kdo by byl Abráhámovi pověděl: Sárá bude kojit děti! Ano, porodila jsem syna jeho stáří!
8 A dítko rostlo a bylo odstaveno, a Abráhám v den odstavení Isáka uspořádal velikou hostinu.
9 A Sárá uviděla syna Hágáry, Egypťanky, jehož porodila Abráhámovi, posmívajícího se;
10 i řekla Abráhámovi: Vyžeň tuto služebnici i jejího syna, nebude přece syn této služebnice dědit se synem mým, s Isákem.
11 A tato řeč byla v očích Abráhámových pro jeho syna velmi nemilá,
12 a le Bůh k Abráhámovi řekl: Nechť to v tvých očích stran hocha an i stran tvé služebnice není nemilé; vše, co k tobě Sárá řekla - uposlechni na její hlas, neboť símě ti bude nazýváno v Isákovi.
13 A le i syna služebnice - chci ho ustanovit národem, protože on je tvé símě.
14 A Abráhám za jitra časně vstal a vzal chléb a měch vody a dal Hágáře, - položil na její rameno, - i dítko, a propustil ji, i odešla a jala se bloudit v pustině Beér-ševy.
15 A když byla voda z měchu spotřebována, pohodila dítko pod jeden z keřů,
16 a odešla a usedla sama naproti, ve vzdálenost i asi na dostřel luku, neboť si řekla: Nechť nehledím v smrt dítka. Usedla tedy naproti, i pozvedla svůj hlas a zaplakala.
17 A hlas hocha uslyšel Bůh a z nebes na Hágár zavolal Boží Anděl a řekl jí: Co je ti, Hágár? Nemusíš se bát, neboť Bůh uslyšel hlas hocha tam, kde on je.
18 Vstaň, zvedni hocha a uchop ho svou rukou, neboť ho chci ustanovit velikým národem.
19 A Bůh otevřel její oči, i uviděla studnu vody, i odebrala se a naplnila vodou měch a napojila hocha.
20 A s hochem byl Bůh, i vyrostl a usídlil se v pustině a stal se střelcem z luku.
21 I usídlil se v pustině Páranu a jeho matka mu vzala ženu ze země Egypta.
22 A v oné době se stalo, že k Abráhámovi pronesl Avímelech a Píchól, velitel jeho vojska, výrok: Ve všem, co ty činíš, je s tebou Bůh;
23 i přísahej mi nyní zde při Bohu: Budeš-li se dopouštět klamu vůči mně a nebo vůči mému zplozenstvu a nebo vůči mému potomstvu! Podle laskavosti, v níž jsem naložil s tebou, budeš nakládat se mnou a se zemí, v níž ses jako cizinec usídlil.
24 A Abráhám řekl: Já budu přísahat.
25 A Abráhám se s Avímelechem přel o studnu vody, již nevolníci Avímelecha odňali.
26 A Avímelech řekl: Nevím, kdo tuto věc učinil, a ani ty jsi mi neoznámil, aniž jsem já o tom uslyšel, leč teprve dnes.
27 A Abráhám přihnal drobný dobytek a skot a dal Avímelechovi a oni dva uzavřeli smlouvu.
28 A obzvláště postavil Abráhám sedm mladých ovcí ze stáda;
29 a Avímelech k Abráhámovi řekl: Co oněch sedm mladých ovcí - tyto, jež jsi postavil obzvláště?
30 I řekl: Že můžeš přijmout sedm mladých ovcí z mé ruky, aby mi to bylo svědectvím, že jsem tuto studnu vykopal.
31 Proto onomu místu dal i název Beér-ševa, že tam oni dva přisáhli
32 a v Beér-ševě uzavřeli smlouvu. A Avímelech vstal, i Píchól, velitel jeho vojska, a vrátili se do země Pelištím.
33 A Abráhám v Beér-ševě zasadil tamaryšek a jal se tam vzývat jméno Hospodina, věčného BOHA,
34 a v zemi Pelištím bydlel jako cizinec mnoho dní.