1A Hospodin se podle toho, co byl řekl, o Sáru postaral; a no, Hospodin Sáře učinil podle toho, co byl promluvil;
2i otěhotněla a Abráhámovi syna, jeho stáří, porodila Sárá v určený čas, o němž s ním byl promluvil Bůh.
3A Abráhám jméno svého syna, jenž se mu narodil, jehož mu porodila Sárá, nazval Isák;
4a Abráhám Isáka, svého syna, ve věku osmi dní obřezal podle toho, co mu byl Bůh rozkázal.
5A Abráhám byl, když se mu narodil Isák, jeho syn, ve věku sta let.
6A Sárá řekla: Bůh mi způsobil smích; každý, kdo o tom bude slyšet, bude se smát se mnou.
7A řekla: Kdo by byl Abráhámovi pověděl: Sárá bude kojit děti! Ano, porodila jsem syna jeho stáří!
8A dítko rostlo a bylo odstaveno, a Abráhám v den odstavení Isáka uspořádal velikou hostinu.
9A Sárá uviděla syna Hágáry, Egypťanky, jehož porodila Abráhámovi, posmívajícího se;
10i řekla Abráhámovi: Vyžeň tuto služebnici i jejího syna, nebude přece syn této služebnice dědit se synem mým, s Isákem.
11A tato řeč byla v očích Abráhámových pro jeho syna velmi nemilá,
12a le Bůh k Abráhámovi řekl: Nechť to v tvých očích stran hocha an i stran tvé služebnice není nemilé; vše, co k tobě Sárá řekla - uposlechni na její hlas, neboť símě ti bude nazýváno v Isákovi.
13A le i syna služebnice - chci ho ustanovit národem, protože on je tvé símě.
14A Abráhám za jitra časně vstal a vzal chléb a měch vody a dal Hágáře, - položil na její rameno, - i dítko, a propustil ji, i odešla a jala se bloudit v pustině Beér-ševy.
15A když byla voda z měchu spotřebována, pohodila dítko pod jeden z keřů,
16a odešla a usedla sama naproti, ve vzdálenost i asi na dostřel luku, neboť si řekla: Nechť nehledím v smrt dítka. Usedla tedy naproti, i pozvedla svůj hlas a zaplakala.
17A hlas hocha uslyšel Bůh a z nebes na Hágár zavolal Boží Anděl a řekl jí: Co je ti, Hágár? Nemusíš se bát, neboť Bůh uslyšel hlas hocha tam, kde on je.
18Vstaň, zvedni hocha a uchop ho svou rukou, neboť ho chci ustanovit velikým národem.
19A Bůh otevřel její oči, i uviděla studnu vody, i odebrala se a naplnila vodou měch a napojila hocha.
20A s hochem byl Bůh, i vyrostl a usídlil se v pustině a stal se střelcem z luku.
21I usídlil se v pustině Páranu a jeho matka mu vzala ženu ze země Egypta.
22A v oné době se stalo, že k Abráhámovi pronesl Avímelech a Píchól, velitel jeho vojska, výrok: Ve všem, co ty činíš, je s tebou Bůh;
23i přísahej mi nyní zde při Bohu: Budeš-li se dopouštět klamu vůči mně a nebo vůči mému zplozenstvu a nebo vůči mému potomstvu! Podle laskavosti, v níž jsem naložil s tebou, budeš nakládat se mnou a se zemí, v níž ses jako cizinec usídlil.
24A Abráhám řekl: Já budu přísahat.
25A Abráhám se s Avímelechem přel o studnu vody, již nevolníci Avímelecha odňali.
26A Avímelech řekl: Nevím, kdo tuto věc učinil, a ani ty jsi mi neoznámil, aniž jsem já o tom uslyšel, leč teprve dnes.
27A Abráhám přihnal drobný dobytek a skot a dal Avímelechovi a oni dva uzavřeli smlouvu.
28A obzvláště postavil Abráhám sedm mladých ovcí ze stáda;
29a Avímelech k Abráhámovi řekl: Co oněch sedm mladých ovcí - tyto, jež jsi postavil obzvláště?
30I řekl: Že můžeš přijmout sedm mladých ovcí z mé ruky, aby mi to bylo svědectvím, že jsem tuto studnu vykopal.
31Proto onomu místu dal i název Beér-ševa, že tam oni dva přisáhli
32a v Beér-ševě uzavřeli smlouvu. A Avímelech vstal, i Píchól, velitel jeho vojska, a vrátili se do země Pelištím.
33A Abráhám v Beér-ševě zasadil tamaryšek a jal se tam vzývat jméno Hospodina, věčného BOHA,
34a v zemi Pelištím bydlel jako cizinec mnoho dní.