Exodus 10
1 Hospodin řekl Mojžíšovi: Jdi k faraonovi, protože já jsem zatvrdil srdce jeho i srdce jeho otroků, abych před ním učinil tato svá znamení
2 a abys mohl vyprávět svému synu a synu svého syna, jak jsem Egypťany znevažoval, a o mých znameních, která jsem mezi nimi učinil, abyste poznali, že já jsem Hospodin.
3 Mojžíš a Áron přišli k faraonovi a řekli mu: Toto praví Hospodin, Bůh Hebrejů: Jak dlouho budeš odmítat se přede mnou pokořit? Propusť můj lid, ať mi slouží.
4 Jestliže se však budeš zdráhat propustit můj lid, hle, zítra přivedu kobylky na tvé území.
5 Přikryjí povrch země, takže nebude možno zemi ani spatřit. Sežerou zbytek, který vyvázl, který vám zůstal po krupobití, sežerou všechny stromy, které vám vyrážejí na poli.
6 Také naplní tvé domy a domy všech tvých otroků, domy všech Egypťanů tak, jak to nezažili tvoji otcové ani otcové tvých otců od doby, kdy byli na zemi, až do tohoto dne. Potom se obrátil a odešel od faraona.
7 Faraonovi otroci mu řekli: Jak dlouho nám ten člověk bude ostnem? Propusť ty lidi, ať slouží Hospodinu, svému Bohu. Což ještě nechápeš, že Egypt hyne?
8 Mojžíš a Áron byli přivedeni zpět k faraonovi a on jim řekl: Jděte, služte Hospodinu, svému Bohu. Kdo všechno má jít?
9 Mojžíš odpověděl: Půjdeme se svými mladými i starými; půjdeme se svými syny i dcerami, se svým bravem i skotem, protože máme svátek Hospodinův.
10 Farao jim odpověděl: Hospodin bude s vámi tak, jako vás propustím s vašimi dětmi. Prohlédněte, to jste si předsevzali zlou věc.
11 Ne tak! Jen jděte vy muži a služte Hospodinu. Vždyť o to jste usilovali! Nato je vyhnali od faraona.
12 I řekl Hospodin Mojžíšovi: Vztáhni ruku nad egyptskou zemi po kobylkách, aby přitáhly na egyptskou zemi a sežraly všechnu zemskou zeleň, všechno, co zůstalo po krupobití.
13 Mojžíš tedy vztáhl svou hůl nad egyptskou zemi a Hospodin vedl východní vítr na zemi celý ten den a celou noc. Když nastalo ráno, východní vítr přinesl kobylky.
14 Kobylky vytáhly na celou egyptskou zemi a usadily se na celém egyptském území. Bylo to hrozně tíživé. Před tím nebyla taková záplava kobylek jako tato, ani po ní už taková nebude.
15 Pokryly povrch celé země, takže země ztemněla, a sežraly všechnu zemskou zeleň a všechno ovoce na stromech, které zbylo po krupobití. Nezůstalo nic zeleného na stromech a nic ze zeleně na poli v celé egyptské zemi.
16 Farao rychle zavolal Mojžíše a Árona a řekl: Zhřešil jsem proti Hospodinu, vašemu Bohu, a proti vám!
17 Proto sejměte prosím ještě tentokrát můj hřích a proste Hospodina, svého Boha, aby odvrátil ode mne aspoň toto umírání.
18 Mojžíš odešel od faraona a naléhavě prosil Hospodina.
19 A Hospodin změnil vítr na velmi silný západní vítr, odnesl kobylky a vehnal je do Rákosového moře. Na celém egyptském území nezůstala ani jediná kobylka.
20 Ale Hospodin posilnil faraonovo srdce a on syny Izraele nepropustil.
21 Hospodin pak řekl Mojžíšovi: Vztáhni ruku k nebi a nastane temnota v egyptské zemi, temnota, kterou lze cítit.
22 Mojžíš tedy vztáhl ruku k nebi a na tři dny nastala nejtemnější temnota v celé egyptské zemi.
23 Neviděli jeden druhého a nikdo tři dny nevyšel ze svého místa, avšak všichni synové Izraele měli světlo ve svých sídlištích.
24 Farao zavolal Mojžíše a řekl: Jděte, služte Hospodinu, pouze svůj brav a skot ponechejte zde. Také vaše děti půjdou s vámi.
25 Mojžíš však odpověděl: Ty sám nám dáš s sebou oběti a zápaly, abychom je připravili Hospodinu, svému Bohu?
26 I náš dobytek půjde s námi. Nezůstane tu ani pazneht, protože z toho vezmeme, abychom sloužili Hospodinu, svému Bohu. My nevíme, čím budeme sloužit Hospodinu, dokud tam nepřijdeme.
27 Nato Hospodin posilnil faraonovo srdce a on je nechtěl propustit.
28 Tedy farao mu řekl: Jdi ode mne! Dávej si pozor, abys už nespatřil mou tvář, protože v den, kdy spatříš mou tvář, zemřeš.
29 Mojžíš odpověděl: Jak jsi řekl. Už více nespatřím tvou tvář.