1Hospodin pak řekl Mojžíšovi: Ještě jednu ránu uvedu na faraona a na Egypt; potom vás odsud propustí. Nejenže vás zcela propustí, rázně vás odsud vyžene.
2Nyní domluv lidu, ať si každý muž vyžádá od svého souseda a každá žena od své sousedky stříbrné a zlaté předměty.
3A Hospodin dal lidu přízeň v očích Egypťanů. Také Mojžíš byl velmi významným mužem v egyptské zemi, v očích faraonových otroků i v očích lidu.
4Mojžíš řekl: Toto praví Hospodin: Kolem půlnoci vyjdu doprostřed Egypta
5a všechno prvorozené v egyptské zemi zemře. Od prvorozeného syna faraona, který sedí na svém trůnu, až do prvorozeného syna služky, která je za ručním mlýnkem; také všechno prvorozené z dobytka.
6A nastane veliký křik po celé egyptské zemi, že jemu podobného ještě nebylo a již nebude.
7Ale proti nikomu ze synů Izraele ani pes nenaostří svůj jazyk, proti člověku ani zvířeti, abyste poznali, že Hospodin učiní rozdíl mezi Egyptem a Izraelem.
8Ale všichni tito tvoji otroci sestoupí ke mně a budou se mi klanět se slovy: Vyjdi ty i všechen lid, který chodí ve tvých šlépějích. Potom vyjdu. Nato vyšel od faraona s planoucím hněvem.
9Hospodin pak řekl Mojžíšovi: Farao vás neposlechne, aby se mé divy rozmnožily v egyptské zemi.
10Mojžíš a Áron tedy učinili všechny tyto divy před faraonem, ale Hospodin posilnil faraonovo srdce, takže nepropustil syny Izraele ze své země.