1„Tehdy podobno bude království nebeské desíti pannám, které vzavše lampy své, vyšly naproti ženichovi a nevěstě.
2Pět z nich bylo pošetilých a pět opatrných;
3neboť pošetilé vzavše lampy své nevzaly s sebou oleje,
4opatrné však vzaly spolu s lampami také olej ve svých nádobách.
5Když pak ženich prodléval, zdřímly všecky a usnuly.
6O půl noci však nastal křik:,Hle, ženich přichází; vyjděte mu naproti.‘
7Tu vstaly všecky panny ty a upravily lampy své.
8Pošetilé pak řekly opatrným:,Dejte nám z oleje svého, neboť naše lampy hasnou.‘
9Opatrné odpověděly řkouce:,(Nikoli;) nedostalo by se nám i vám; jděte raději ku prodavačům a kupte sobě‘
10Když pak šly nakoupit, přišel ženich, a ty, které byly pohotově, vešly s ním na svatbu; i zavřeny jsou dveře.
11Později přišly také ostatní panny řkouce:,Pane, Pane, otevři nám.‘
12Ale on odpověděl:,Vpravdě, pravím vám, neznám vás.‘“
13Bděte tedy, neboť nevíte dne ani hodiny.
14Neboť jako člověk jeden odcházeje z domova povolal k sobě služebníky své a odevzdal jim statek svůj.
15I dal jednomu pět hřiven, druhému dvě a jinému jednu, každému dle schopnosti jeho, a odcestoval. Hned (pak)
16odešed ten, jenž obdržel pět hřiven, těžil jimi a vytěžil jiných pět hřiven.
17Tak i ten, jenž obdržel dvě, vyzískal dvě jiné.
18Ten však, který dostal jednu, odešed vykopal v zemi (jamku) a skryl peníze pána svého.
19Po dlouhém čase pak přišel pán oněch služebníkův a skládal účet s nimi.
20I přistoupil ten, jenž obdržel pět hřiven, a řekl:,Pane, pět hřiven odevzdal jsi mi, hle, jiných pět jsem vyzískal.‘
21Řekl mu pán jeho:,Dobře, služebníku dobrý a věrný; že jsi nad málem byl věrný, nad mnohem ustanovím tebe, vejdi v radost pána svého.‘
22Přistoupiv pak i ten, kterýž obdržel dvě hřivny, řekl:,Pane, dvě hřivny odevzdal jsi mi, hle, jiné dvě jsem vyzískal.‘
23Řekl mu pán jeho:,Dobře, služebníku dobrý a věrný, že jsi nad málem byl věrný, nad mnohem ustanovím tebe; vejdi v radost pána svého.‘
24Přistoupil pak také ten, kterýž obdržel hřivnu jednu a řekl:,Pane, poznal jsem, že jsi člověk tvrdý, který žneš, kde jsi nezasil, a sbíráš, kde jsi nerozsypal.
25I bál jsem se a odešed skryl jsem hřivnu tvou v zemi; hle, tu máš, co tvého jest.‘
26A pán odpověděv řekl jemu:,Služebníku nešlechetný a lenivý, věděl jsi, že žnu, kde jsem nezasil, a sbírám, kde jsem nerozsypal?
27Měl jsi tedy dáti peníze moje penězoměncům, a já přišed byl bych vzal s úrokem, co moje jest.
28Vezměte tedy od něho hřivnu a dejte tomu, který má deset hřiven.
29Neboť každému, kdo má, bude dáno, a bude miti hojně, tomu však, kdo nemá, bude odňato i to, co má.
30A služebníka neužitečného uvrzte do tmy vnější; tam bude pláč a skřípění zubů.‘“
31„Když pak přijde Syn člověka ve své slávě a všichni andělé s ním, tu posadí se na slavný trůn svůj
32a shromážděni budou před ním všichni národové. I rozdělí je od sebe, jako pastýř odděluje ovce od kozlů,
33a postaví ovce po své pravici, kozly pak po levici.
34Tehdy král řekne těm, kteří budou na pravici jeho:,Pojďte požehnaní Otce mého, vládněte královstvím připraveným vám od ustanovení světa;
35neboť lačněl jsem, a dali jste mi jísti, žíznil jsem, a dali jste mi píti; hostem jsem byl, a přijali jste mě;
36nah jsem byl, a přioděli jste mně; nemocen jsem byl, a navštívili jste mě; v žaláři jsem byl, a přišli jste ke mě.‘
37Tu odpovědí jemu spravedliví:,Pane, kdy jsme tě viděli lačného a nakrmili jsme tě, aneb žíznivého a napojili jsme tě?
38Kdy viděli jsme tě jako hosta a přijali jsme tě, aneb nahého a přioděli jsme tě?
39A kdy viděli jsme tě nemocného neb v žaláři a přišli jsme k tobě?‘
40A král odpovídaje řekne jim:,Vpravdě pravím vám: Pokud jste to učinili jednomu z nejmenších těchto bratří mých, mně jste učinili.‘
41Potom řekne i těm, kteří budou na levici:,Odejděte ode mne, zlořečení, do ohně věčného, který jest připraven ďáblu a andělům jeho.
42Neboť lačněl jsem a nedali jste mi jísti, žíznil jsem a nedali jste mi píti,
43hostem jsem byl a nepřijali jste mne, nah jsem byl a nepřioděli jste mne, nemocen a v žaláři jsem byl a nenavštívili jste mne.‘
44Tu odpovědí jemu také oni:,Pane, kdy jsme tě viděli lačného neb žíznivého neb jako hosta neb nahého neb nemocného neb v žaláři, a neposloužili jsme tobě?‘
45Tehdy odpoví jim:,Vpravdě pravím vám: pokud jste to neučinili jednomu z nejmenších těchto, ani mně jste nečinili.
46I půjdou tito do trápení věčného, spravedliví pak do života věčného.‘“