1A vyšed Ježíš z chrámu, bral se odtud. I přistoupili k němu učeníci jeho, aby mu ukázali stavby chrámové.
2On pak odpovídaje řekl jim: „Vidíte toto všecko? Vpravdě pravím vám, nezůstane tu kámen na kameni, který by nebyl rozbořen.“
3A když se posadil na hoře Olivetské, přistoupili k němu učeníci v soukromí a řekli: „Pověz nám, kdy budou tyto věci a které bude znamení tvého příchodu a konce světa?“
4I odpověděl Ježíš a řekl jim: „Hleďte, ať vás nikdo nesvede;
5neboť mnozí přijdou ve jménu mém a řeknou:,Já jsem Kristus‘ a svedou mnohé.
6Budete slyšeti boje a pověsti o bojích. Hleďte, ať se nepolekáte; neboť musí to nastati, ale ještě není konec.
7Neboť povstane národ proti národu a království proti království, a bude mor a hlad a zemětřesení po místech.
8Ale toto všecko jest jen počátkem bolestí.
9Tehdáž vydají vás v soužení a budou vás zabíjeti, a budete v nenávisti u všech národů pro jméno mé.
10A tu mnozí se pohorší a se zradí vespolek a jedni druhých budou nenáviděti.
11A povstane mnoho proroků nepravých a svedou mnohé.
12A poněvadž se rozmnoží nepravost, ustydne láska mnohých;
13ale kdo setrvá až do konce, ten spasen bude.
14A bude hlásáno toto evangelium o království po celém okrsku zemském na svědectví všem národům; a tehda přijde konec.“
15„Když tedy uzříte ohavnost zpuštění, kteráž jest předpověděna od proroka Daniele, ana stojí na místě svatém, - kdo to čte, rozumějž -
16tehda, kdo jsou v Judsku, utecte na hory,
17a kdo jest na střeše, nesestupuj, aby vzal něco z domu svého,
18a kdo na poli, nevracej se, aby vzal roucho své.
19Běda pak těhotným a kojícím v oněch dnech.
20Modlete se však, aby útěk váš nenastal v zimě neb v sobotu;
21neboť tehdy bude soužení veliké, jakého nebylo od počátku světa až dosavad, aniž kdy bude.
22A kdyby nebyli ukráceni dnové ti, nebyl by zachován nižádný člověk; ale pro vyvolené budou ukráceni dnové ti.“
23Tehdy řekne-li vám kdo:,Hle, tuto jest Kristus anebo tamto,‘ nevěřte;
24neboť povstanou nepraví Kristové a nepraví proroci, a budou činiti veliké zázraky a divy, takže by se uvedli v blud, kdyby možno bylo, i vyvolení.
25Hle, předpověděl jsem to vám.
26Řeknou-li vám tedy:,Hle na poušti jest,‘ nevycházejte;,Hle v pokojích jest,‘ nevěřte.
27Neboť jako blesk vychází od východu a ukazuje se až na západ, tak bude (i) příchod Syna člověka.
28Kdekoli bude tělo, tam shromáždí se i orlové.
29A hned po soužení těch dnů slunce se zatmí a měsíc nedá světla svého a hvězdy budou padati s nebe a moci nebeské budou se pohybovati.
30A tu ukáže se znamení Syna člověka na nebi; i budou kvíleti tehdy všecka pokolení země a uzří Syna člověka přicházeti v oblacích nebeských s mocí a slávou velikou.
31A pošle anděly své s mohutným hlasem trouby; i shromáždí vyvolené jeho ode čtyř větrů, od končin nebes až do končin jejich.“
32„Od stromu fíkového pak naučte se podobenství. Když ratolest jeho již omládne a list vyrazí, víte, že blízko jest léto;
33tak i vy, když uzříte všecky věci tyto, vězte, že blízko jest přede dveřmi.
34Vpravdě pravím vám: nepomine pokolení toto, až toto všecko se stane.
35Nebe a země pominou, ale slova má nepominou.“
36„O tom dni však a hodině neví nikdo, ani andělé nebeští, leč Otec sám.
37Ale jako bylo za dnů Noemových, tak bude i při příchodě Syna člověka.
38Jako totiž za oněch dnů před potopou jedli a pili, ženili a vdávali se až do dne, ve kterém Noe vešel do korábu,
39a nezvěděli, až přišla potopa a zachvátila všecky, tak bude i při příchodě Syna člověka.
40Budou tehdy dva na poli: jeden bude vzat a jeden zanechán.
41Dvě budou mlíti ve mlýně: jedna bude vzata a druhá zanechána.
42Bděte tedy, neboť nevíte, v kterou hodinu Pán váš přijde.
43To pak vězte: Kdyby hospodář věděl, v kterou hodinu přijde zloděj, bděl by a nenechal by podkopati domu svého.
44Protož i vy buďte připraveni, neboť Syn člověka přijde v hodinu, kterou nevíte.
45Kdo asi jest ten služebník věrný a opatrný, jehož ustanovil pán jeho nad čeledí svou, aby jim dával pokrm včas?
46Blahoslavený jest služebník ten, jehož pán jeho přijda nalezne, že tak činí.
47Vpravdě pravím vám, že ustanoví jej nade vším statkem svým.
48Řekne-li však zlý služebník ve svém srdci:,Pán můj otálí přijíti‘
49a počne-li bíti spoluslužebníky své a bude-li jísti a píti s opilci,
50přijde pán služebníka toho v den, v který se nenaděje, a v hodinu, kterou neví,
51a rozpolti ho a ustanoví díl jeho s pokrytci; tam bude pláč a skřípění zubů.“