1V ten čas uslyšel tetracha Herodes pověst o Ježíšovi.
2I řekl služebníkům svým: „To jest Jan Křtitel; on vstal z mrtvých, a proto moc divotvorná působí v něm.“
3Herodes totiž jal Jana a spoutav jej dal ho do žaláře pro Herodiadu, manželku bratra svého;
4neboť Jan říkal jemu: „Není dovoleno tobě míti ji.“
5A chtěl ho zabíti, ale bál se lidu, poněvadž ho měli za proroka.
6Když však byly Herodovy narozeniny, tančila dcera Herodiadina uprostřed (hostí) a zalíbila se Herodovi;
7proto s přísahou zaslíbil jí dáti, začkoli by ho požádala.
8Ona pak byvši navedena od své matky, pravila: „Dej mi zde na míse hlavu Jana Křtitele.
9Tu zarmoutil se král; pro přísahu však a pro spoluhodovníky přikázal ji dáti.
10I dal stíti Jana v žaláři,
11a byla přinesena hlava jeho na míse a dána dívce; i odnesla ji matce své.
12Potom učeníci jeho přišedše vzali jeho tělo a pochovali je; a šedše pověděli to Ježíšovi.
13Uslyšev to Ježíš, odebral se odtud na lodičce na místo osamělé v soukromí, a když to uslyšeli zástupové, šli za ním z měst pěšky.
14A vyšed uzřel zástup veliký, i slitoval se nad nimi a uzdravil nemocné jejich.
15Když pak nastal večer, přistoupili k němu učeníci jeho řkouce: „Osamělé jest místo toto, a hodina minula. Rozpusť zástupy, ať odejdou do vesnic a nakoupí sobě pokrmů.“
16Ale Ježíš řekl jim: „Není potřebí, aby odešli; dejte vy jim jísti.“
17Odpověděli jemu: „Nemáme zde, leč pět chlebův a dvě ryby.“
18I řekl jim: „Přineste mi je sem.“
19A rozkázav zástupům, aby se rozložili na trávě, vzal pět chlebův i dvě ryby a pohlédnuv k nebi, požehnal je; a rozlámav chleby, dal je učeníkům, učeníci pak zástupům.
20I jedli všichni a nasytili se. A sebrali zbytky, dvanácte košů plných kousků.
21Těch pak, kteří jedli, bylo as pět tisíc mužů kromě žen a dětí.
22A ihned přinutil Ježíš učeníky, aby vstoupili na lodičku a plavili se napřed na druhou stranu, až by rozpustil zástupy.
23A rozpustiv zástup, vstoupil na horu sám, aby se modlil. Když pak byl večer, byl tam samoten.
24Lodička pak zmítala se již uprostřed moře vlnami; neboť byl vítr protivný.
25O čtvrté hlídce pak noční přišel k nim, jda po moři.
26A učeníci spatřivše ho, an jde po moři, ulekli se řkouce: „Strašidlo jest to;“ a vykřikli strachem.
27I promluvil k nim hned Ježíš, řka: „Buďte dobré mysli, já jsem to, nebojte se.“
28Odpověděv pak Petr, řekl: „Pane, jsi-li to ty, rozkaž mi, ať přijdu k tobě po vodě.“
29A on řekl: „Pojď.“ I sestoupil Petr z lodičky a šel po vodě, aby přišel k Ježíšovi.
30Vida však vítr silný, bál se a počav tonouti zkřikl: „Pane, zachraň mne.“
31A ihned Ježíš vztáhl ruku, ujal ho a řekl jemu: „Malověrný, proč jsi pochyboval?“
32A jakmile vstoupili na lodičku, přestal vítr.
33Ti pak, kteří byli na lodičce, přistoupivše poklonili se mu řkouce: „V pravdě Syn Boží jsi ty.“
34I přeplavivše se, přišli do krajiny Genesaretské.
35A poznavše jej muži onoho místa, rozeslali po veškeré té krajině; i přivedli a přinesli mu všecky chorobné,
36a ti prosili ho, aby směli dotknouti se alespoň třepení roucha jeho; a kteří se ho dotkli, byli uzdraveni.