1V těch dnech byl s ním opět zástup veliký, a poněvadž neměli, co by jedli, (Ježíš) svolav k sobě učeníky své řekl jim:
2„Lítost mám nad zástupem, neboť již tři dni trvají se mnou a nemají, co by jedli;
3a rozpustím-li je lačné do jejich domů, zemdlí na cestě, neboť někteří z nich přišli z daleka.“
4I odpověděli mu učeníci jeho: „Odkud bude moci kdo nasytiti je chleby zde v pustině?“
5Tu otázal se jich: „Kolik chlebů máte?“ Oni pak řekli: „Sedm.“
6I rozkázal zástupu, aby se rozložil na zemi. A vzav sedm chlebův a učiniv diky, rozlámal je a dával učeníkům svým, aby je předkládali. I předložili je zástupu
7Také měli několik rybiček. I požehnal je a řekl, aby je také předkládali.
8A oni jedli a nasytili se, a sebrali pozůstalé kousky, sedm košíků.
9Bylo pak těch, kteři jedli, asi čtyři tisíce. I rozpustil, je.
10A vstoupiv hned na loď s učeníky svými, přišel do krajiny dalmanutské.
11A tu vyšli fariseové a počali se s ním příti, žádajíce od něho znamení s nebe, aby ho pokoušeli.
12Ale on vzdychnuv ve svém duchu pravil: „Proč žádá pokolení toto znamení? Vpravdě pravím vám: Nebude dáno znamení pokolení tomuto.“
13A nechav jich vstoupil zase na loď a plavil se na druhou stranu.
14Zapomenuli však vzíti si chleby a neměli s sebou na lodi leč jeden chléb.
15A přikazoval jim řka: „Hleďte a varujte se kvasu farisejského a kvasu Herodova.“
16I přemýšleli mezi sebou řkouce: „To proto, že nemáme chlebů.“
17A Ježíš poznav to pravil jim: „Proč uvažujete, že nemáte chlebů? Ještě nechápete ani nerozumíte? Ještě máte zaslepeno srdce své?
18Majíce oči, nevidíte? A majíce uši neslyšíte?
19A nepamatujete se na to, když jsem rozlámal pět chlebů mezi pět tisíc, kolik košů plných drobtů jste sebrali?“ Řekli mu: „Dvanáct.“
20„A když sedm chlebů mezi čtyři tisíce, kolik košíků drobtů jste sebrali?“ A řekli mu: „Sedm.“
21I řekl jim: „Kterak ještě nerozumíte?“
22I přišli do Betsaidy; a přivedli k němu slepce a prosili ho, aby se ho dotkl.
23A on ujav slepce za ruku, vyvedl ho ven z vesnice a naslinil mu oči, vložil na něj ruce své a tázal se ho, zdali co vidí.
24I pohlédl vzhůru a řekl: „Vidím lidi jako stromy choditi.“
25Na to vložil opět ruce na jeho oči. I prohlédl a byl uzdraven, takže viděl všecko jasně.
26A poslal jej domů řka: „Ani do vesnice nevcházej.“
27I vyšel Ježíš a učeníci jeho do vesnic Caesaree Filipovy a na cestě tázal se učeníků svých řka jim: „Za koho mě mají lidé?“
28Oni pak odpověděli jemu: „Za Jana Křtitele, a jiní za Eliáše, jiní pak, že (jsi) jedním z proroků.“
29Tu řekl jim: „Vy však za koho mě máte?“ A Petr řekl jemu: „Ty jsi Kristus.“
30I přikázal jim přísně, aby toho neříkali o něm nikomu.
31I počal je učiti, že Syn člověka musí mnoho vytrpěti a zavržen býti od starších a velekněží i zákoníkův a býti zabit a po třech dnech vstáti z mrtvých.
32A mluvil ta slova zjevně. I pojal ho Petr stranou a počal mu domlouvati.
33Ale on obrátiv se a pohleděv na své učeníky, přísně přikázal Petrovi, řka: „Jdi mi s očí, satane, neboť nemáš na zřeteli věcí Božích, nýbrž lidské.“
34A přivolav k sobě zástup i učeníky své, řekl jim: „Chce-li kdo za mnou přijíti, zapři sám sebe a vezmi kříž svůj a následuj mne.
35Neboť kdo by chtěl život svůj zachovati, ztratí jej; kdo by však ztratil život svůj pro mne a pro evangelium, zachová jej.
36Neboť co prospěje člověku, byť celý svět získal, život (věčný) však ztratil?
37Aneb jakou dá člověk výměnu za (věčný) život svůj?
38Neboť kdo se bude styděti za mne a za slova má v tomto pokolení cizoložném a hříšném, za toho bude se styděti také Syn člověka, když přijde v slávě Otce svého s anděly svatými.“
39A řekl jim: „Vpravdě pravím vám: Jsou tu někteří mezi přítomnými, kteří neokusí smrti, dokavad neuzří království Boží přicházeti v moci.“