Mark 8
1 V těch dnech byl s ním opět zástup veliký, a poněvadž neměli, co by jedli, (Ježíš) svolav k sobě učeníky své řekl jim:
2 „Lítost mám nad zástupem, neboť již tři dni trvají se mnou a nemají, co by jedli;
3 a rozpustím-li je lačné do jejich domů, zemdlí na cestě, neboť někteří z nich přišli z daleka.“
4 I odpověděli mu učeníci jeho: „Odkud bude moci kdo nasytiti je chleby zde v pustině?“
5 Tu otázal se jich: „Kolik chlebů máte?“ Oni pak řekli: „Sedm.“
6 I rozkázal zástupu, aby se rozložil na zemi. A vzav sedm chlebův a učiniv diky, rozlámal je a dával učeníkům svým, aby je předkládali. I předložili je zástupu
7 Také měli několik rybiček. I požehnal je a řekl, aby je také předkládali.
8 A oni jedli a nasytili se, a sebrali pozůstalé kousky, sedm košíků.
9 Bylo pak těch, kteři jedli, asi čtyři tisíce. I rozpustil, je.
10 A vstoupiv hned na loď s učeníky svými, přišel do krajiny dalmanutské.
11 A tu vyšli fariseové a počali se s ním příti, žádajíce od něho znamení s nebe, aby ho pokoušeli.
12 Ale on vzdychnuv ve svém duchu pravil: „Proč žádá pokolení toto znamení? Vpravdě pravím vám: Nebude dáno znamení pokolení tomuto.“
13 A nechav jich vstoupil zase na loď a plavil se na druhou stranu.
14 Zapomenuli však vzíti si chleby a neměli s sebou na lodi leč jeden chléb.
15 A přikazoval jim řka: „Hleďte a varujte se kvasu farisejského a kvasu Herodova.“
16 I přemýšleli mezi sebou řkouce: „To proto, že nemáme chlebů.“
17 A Ježíš poznav to pravil jim: „Proč uvažujete, že nemáte chlebů? Ještě nechápete ani nerozumíte? Ještě máte zaslepeno srdce své?
18 Majíce oči, nevidíte? A majíce uši neslyšíte?
19 A nepamatujete se na to, když jsem rozlámal pět chlebů mezi pět tisíc, kolik košů plných drobtů jste sebrali?“ Řekli mu: „Dvanáct.“
20 „A když sedm chlebů mezi čtyři tisíce, kolik košíků drobtů jste sebrali?“ A řekli mu: „Sedm.“
21 I řekl jim: „Kterak ještě nerozumíte?“
22 I přišli do Betsaidy; a přivedli k němu slepce a prosili ho, aby se ho dotkl.
23 A on ujav slepce za ruku, vyvedl ho ven z vesnice a naslinil mu oči, vložil na něj ruce své a tázal se ho, zdali co vidí.
24 I pohlédl vzhůru a řekl: „Vidím lidi jako stromy choditi.“
25 Na to vložil opět ruce na jeho oči. I prohlédl a byl uzdraven, takže viděl všecko jasně.
26 A poslal jej domů řka: „Ani do vesnice nevcházej.“
27 I vyšel Ježíš a učeníci jeho do vesnic Caesaree Filipovy a na cestě tázal se učeníků svých řka jim: „Za koho mě mají lidé?“
28 Oni pak odpověděli jemu: „Za Jana Křtitele, a jiní za Eliáše, jiní pak, že (jsi) jedním z proroků.“
29 Tu řekl jim: „Vy však za koho mě máte?“ A Petr řekl jemu: „Ty jsi Kristus.“
30 I přikázal jim přísně, aby toho neříkali o něm nikomu.
31 I počal je učiti, že Syn člověka musí mnoho vytrpěti a zavržen býti od starších a velekněží i zákoníkův a býti zabit a po třech dnech vstáti z mrtvých.
32 A mluvil ta slova zjevně. I pojal ho Petr stranou a počal mu domlouvati.
33 Ale on obrátiv se a pohleděv na své učeníky, přísně přikázal Petrovi, řka: „Jdi mi s očí, satane, neboť nemáš na zřeteli věcí Božích, nýbrž lidské.“
34 A přivolav k sobě zástup i učeníky své, řekl jim: „Chce-li kdo za mnou přijíti, zapři sám sebe a vezmi kříž svůj a následuj mne.
35 Neboť kdo by chtěl život svůj zachovati, ztratí jej; kdo by však ztratil život svůj pro mne a pro evangelium, zachová jej.
36 Neboť co prospěje člověku, byť celý svět získal, život (věčný) však ztratil?
37 Aneb jakou dá člověk výměnu za (věčný) život svůj?
38 Neboť kdo se bude styděti za mne a za slova má v tomto pokolení cizoložném a hříšném, za toho bude se styděti také Syn člověka, když přijde v slávě Otce svého s anděly svatými.“
39 A řekl jim: „Vpravdě pravím vám: Jsou tu někteří mezi přítomnými, kteří neokusí smrti, dokavad neuzří království Boží přicházeti v moci.“