1A když sobota pominula, Maria Magdalena a Maria (matka) Jakubova a Salome nakoupily vonných věcí, aby přijdouce pomazaly Ježíše.
2A záhy z rána v neděli přišly ke hrobu, když slunce již vyšlo.
3I pravily k sobě vespolek: „Kdo nám odvalí kámen ode dveří hrobových?“
4A pohlédše, uzřely, že kámen jest odvalen. Byl totiž velmi veliký.
5A vešedše do hrobu uzřely mládence, an sedí na pravici oděn rouchem bílým; i ulekly se.
6On pak řekl jim: „Nebojte se; hledáte Ježíše Nazaretského, ukřižovaného; vstalí jest; není ho tuto; hle, místo, kdež jej položili.
7Ale jděte a povězte učeníkům jeho i Petrovi:,Předejde vás do Galilee, tam ho uvidíte, jak vám pověděl.‘“
8Ale ony vyšedše utekly od hrobu, neboť přišel na ně strach a hrůza, a neřekly nikomu ničeho, neboť se bály.
9Vstav pak z mrtvých v neděli, ukázal se nejprve Marii Magdaleně, ze které byl vyhnal sedm duchů zlých.
10Ona šla a zvěstovala to těm, kteří s ním bývali, kteří lkali a plakali.
11A oni uslyševše, že jest živ a byl od ní viděn, nevěřili.
12Potom ukázal se v jiné podobě dvěma z nich na cestě, když šli na venkov,
13a ti odešedše pověděli to ostatním; ale neuvěřili ani jim.
14Posléze ukázal se jedenácti, když byli za stolem, a vytýkal jim nevěru jejich a tvrdost srdce, že nevěřili těm, kteří ho viděli z mrtvých vstalého.
15A řekl jim: „Jdouce do veškerého světa, hlásejte evangelium všemu stvoření.
16Kdo uvěří a pokřtěn bude, spasen bude; kdo však neuvěří, bude zavržen.
17Těch pak, kteří uvěří, budou následovati tyto zázraky: Ve jménu mém budou zlé duchy vymítati, novými jazyky mluviti,
18hady bráti, a jestliže by co jedovatého pili, neuškodí jim; na nemocné budou ruce vzkládati, a ti se uzdraví.“
19A když Pán (Ježíš) k nim domluvil, vzat jest do nebe a usedl po pravici Boží;
20oni pak vyšedše, hlásali všude, a Pán jim pomáhal a potvrzoval slova jejich zázraky, které potom následovaly.