1A hned ráno velekněží se staršími a zákoníky, a to celá velerada, učinivše nález a svázavše Ježíše, odvedli jej a vydali Pilátovi.
2I otázal se ho Pilát: „Ty jsi král židovský?“ A on mu odpověděl: „Ty to pravíš“.
3I žalovali na něj velekněží mnoho věcí.
4Pilát pak otázal se ho opět řka: „Nic neodpovídáš? Hle, jak veliké věci žalují na tebe.“
5Ale Ježíš neodpověděl již ničeho, takže Pilát se podivil.
6O slavnosti však propouštíval jim jednoho vězně, kterého si žádali.
7Byl pak uvězněn s buřiči jeden, jménem Barabáš, který v povstání spáchal vraždu.
8I přistoupil lid a počal prositi za to, co jim vždycky činíval.
9Pilát pak odpověděl jim: „Chcete, abych vám propustil krále židovského?“
10Neboť pozoroval, že velekněží vydali jej ze závisti.
11Ale velekněží popudili lid, aby jim propustil raději Barabáše.
12Pilát pak promluviv opět řekl jim: „Co tedy chcete, abych učinil králi židovskému?“
13A oni opět vykřikli: „Ukřižuj ho!“
14Pilát však pravil jim: „I co zlého učinil?“ Ale oni křičeli ještě více: „Ukřižuj ho!“
15A tu Pilát, chtěje lidu vyhověti, propustil jim Barabáše, a Ježíše zbičovav vydal, aby byl ukřižován.
16Vojáci pak odvedli jej do dvora, to jest do ležení, a svolali celou četu.
17I oblékli ho v šarlat a spletše korunu trnovou vložili ji na něj,
18a počali ho pozdravovati: „Zdráv buď, králi židovský“,
19a bili ho třtinou do hlavy a plili na něj a klekajíce klaněli se mu.
20A když se mu naposmívali, svlékli s něho šarlat a oblékli jej v roucha jeho a vyvedli jej, aby ho ukřižovali.
21A přinutili jakéhosi Šimona kyrenského, otce Alexandrova a Rufova, jenž tudy šel, přicházeje ze dvorce, aby vzal a nesl kříž jeho.
22I dovedli ho na místo Golgotu, to jest v překladě „místo lebčí“.
23A dávali mu píti víno s myrrhou, ale on nepřijal ho.
24A když jej ukřižovali, rozdělili si roucha jeho, metajíce o ně los, co kdo dostane.
25Byla pak hodina třetí, když ho ukřižovali.
26A byl napsán nápis viny jeho: „Král židovský“.
27Také ukřižovali s ním dva lotry, jednoho na pravici a druhého na levicí jeho.
28I naplnilo se Písmo, jež praví: „A se zločinci počten jest“.
29Ti však, kteří tudy chodili, rouhali se mu potřásajíce hlavou svou a říkajíce: „Ha, jenž boříš chrám (Boží) a ve třech dnech jej zase vystavuješ,
30pomoz sám sobě a sestup s kříže.“
31Podobně i velekněží posmívajíce se mu, říkali se zákoníky, jeden k druhému: „Jiným pomohl, sám sobě pomoci nemůže.
32Kristus, král israelský! Ať sestoupí nyní s kříže, abychom to viděli a uvěřili“. Také ti mu utrhali, kteří s ním byli ukřižováni.
33A když bylo šest hodin, nastala tma po celé zemi až do hodiny deváté,
34a v hodinu devátou Ježíš zvolal hlasem velikým: „Eloi, Eloi, lamma sabaktani?“ to jest v překladě: „Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?“
35A tu někteří z okolostojících uslyševše to pravili: „Hle, Eliáše volá.“
36„Jeden pak z nich běžel a naplniv houbu octem vložil ji na třtinu a dával mu píti řka: „Nechte, ať uvidíme, přijde-li Eliáš sejmouti ho.“
37Ale Ježíš zvolav hlasem velikým vypustil duši.
38A tu opona chrámová roztrhla se ve dvě půle od hora až dolů.
39Setník pak, který stál proti němu, vida, že tak zvolav vypustil duši, pravil: „Vpravdě, tento člověk byl Syn Boží.“
40Byly pak tam i ženy z daleka se dívajíce; mezi nimi byla Maria Magdalena a Maria, matka Jakuba Malého a Josefa, a Salome,
41které chodily za ním a posluhovaly mu, když byl v Galilei, a mnoho jiných, které vstoupily s ním do Jerusalema.
42A když se již připozdilo, - poněvadž byl den přípravy, to jest den před sobotou, - přišel Josef z Arimatie, vznešený člen velerady, který také očekával království Božího,
43a dodav si odvahy vešel k Pilátovi a žádal ho za tělo Ježíšovo.
44Pilát však podivil se, že by již byl mrtev, a povolav k sobě setníka, otázal se ho, zdali již zemřel.
45A zvěděv to, daroval tělo Josefovi.
46Josef pak nakoupiv tenkého plátna a sňav ho (s kříže), obvinul jej v plátno a položil jej do hrobu, který byl vytesán do skály, a přivalil kámen ke dveřím hrobovým.
47Maria Magdalena pak a Maria (matka) Josefova dívaly se, kam ho položili.