1I stalo se, když zástupové na něho naléhali, aby slyšeli slovo Boží, on stál podle jezera Genesaretského.
2A uzřel dvě lodi, any stojí podle jezera, rybáři pak vystoupivše z nich vypírali sítě.
3I vstoupil na jednu loď, která patřila Šimonovi, a žádal ho, aby odrazil maličko od země. A posadiv se, učil z lodi zástupy.
4Když pak přestal mluviti, řekl k Šimonovi: „Zajeď na hlubinu a rozestřete sítě své k lovení.“
5A Šimon odpovídaje řekl jemu: „Mistře, po celou noc pracovavše nic jsme nechytili, ale k slovu tvému rozestru síť.“
6A když to učinili, zahrnuli veliké množství ryb a síť jejich se trhala.
7I pokynuli svým druhům, kteří byli na jiné lodi, aby přišli a jim pomohli. I přišli a naplnili obě lodi, takže se (téměř) potopovaly.
8Uzřev to Šimon Petr padl k nohám Ježíšovým a řekl: „Odejdi ode mne, Pane, neboť jsem člověk hříšný.“
9Úžas zajisté pojal ho a všecky, kteří byli s ním, nad lovem ryb, který učinili;
10podobně i Jakuba a Jana, syny Zebedeovy, kteří byli společníky Šimonovými. I řekl Ježíš Šimonovi: „Neboj se, od toho času budeš lidi loviti.“
11A přirazivše (lodi) k zemi, opustili všecko a šli za ním.
12Když pak byl v jednom městě, byl tam muž, plný malomocenství a ten uzřev Ježíše, padl na tvář a prosil ho řka: „Pane, chceš-li, můžeš mě očistiti.“
13I vztáhl ruku a dotkl se ho řka: „Chci, buď čist.“ A hned malomocenství odešlo od něho.
14A on přikázal mu, aby nikomu (o tom) nepravil, nýbrž (řekl): „Jdi, ukaž se knězi a obětuj za očištění své, jak přikázal Mojžíš, na svědectví jim“.
15Ale pověst o něm rozšiřovala se vždy více a mnozí zástupové scházeli se, aby ho slyšeli a byli uzdravováni od svých nemocí.
16On však uchyloval se na pustiny a modlil se.
17Jednoho dne seděl a učil, a seděli (tam i) fariseové a zákoníci, kteří přišli ze všeliké osady galilejské i judské a z Jerusalema, a moc Páně čelila k tomu, aby (je) uzdravoval.
18A hle, muži nesli na loži člověka, který byl ochrnulý, a hledali, aby ho vnesli dovnitř a položili před něho,
19a nenalezše pro zástup, kudy by ho vnesli, vystoupili na střechu a spustili jej s ložem, skrze cihly doprostřed před Ježíše.
20A on vida jejich víru, řekl: „Člověče, odpouštějí se tobě hříchové tvoji.“
21I počali fariseové a zákoníci mysliti takto: „Kdo jest tento, jenž mluví rouhání? Kdo může odpouštěti hřích leč jediný Bůh?“
22Ale Ježíš seznav myšlení jejich, odpověděl a řekl jim: „Co to myslíte v srdci svém?
23Co jest snazší říci:,Odpouštějí se tobě hříchy*, čili říci:,Vstaň a choď?‘
24Abyste však věděli, že má moc Syn člověka na zemi odpouštěti hříchy, (řekl ochrnulému): Tobě pravím: Vstaň, vezmi lože své a jdi do domu svého.“
25A hned vstav před nimi, vzal lože, na němž byl ležel, a odešel do domu svého velebě Boha.
26I pojal úžas všecky a velebili Boha; a byli naplněni bázní řkouce: „Viděli jsme dnes věci neuvěřitelné.“
27A potom vyšed, spatřil celníka jménem Levi, an sedí u celnice, a řekl jemu: „Pojď za mnou.“
28A on opustiv všecko, vstal a šel za ním.
29I učinil mu Levi hostinu velikou v domě svém a veliký byl zástup celníkův a jiných, kteří s nimi stolovali.
30I reptali fariseové a zákoníci jejich, pravíce k jeho učeníkům: „Proč s celníky a hříšníky jíte a pijete?“
31A Ježíš odpověděl jim: „Nepotřebují zdraví lékaře, nýbrž nemocní.
32Nepřišel jsem volat spravedlivé, nýbrž hříšné ku pokání.“
33Oni pak řekli k němu: „Proč učeníci Janovi postí se často a konají modlitby, podobně i farisejští, tvoji pak jedí a pijí?“
34A Ježíš řekl jim: „Můžete ukládati svatebníkům, aby se postili, pokud ženich jest s nimi?
35Přijdou však dnové, kdy ženich bude odňat od nich; tehda budou se postiti v těch dnech.“
36Pravil pak k nim i podobenství: „Nikdo nepřišívá záplaty z roucha nového k rouchu starému, sic jinak i nové roucho roztrhne i k starému hodit se nebude záplata z roucha nového.
37A nikdo nevlévá vína mladého do měchů starých, sic víno mladé roztrhne měchy a samo vyteče a měchy se zničí;
38ale víno mladé má se vlévati do měchů nových, a obé se zachová.
39A nikdo, jenž pil staré (víno), nechce hned mladého, neboť praví:,Staré jest lepší.‘“