Luke 3
1 Roku pak patnáctého panování císaře Tiberia, když Pontius Pilát spravoval Judsko a Herodes byl tetrarchou v Galilei, Filip pak, bratr jeho, tetrarchou krajiny iturejské a trachonitské a Lysaniáš tetrarchou abilínským,
2 za velekněží Annáše a Kaifáše stalo se slovo Páně k Janovi, synu Zachariášovu, na poušti.
3 I přišel do veškerého okolí jordánského a kázal křest pokání na odpuštění hříchů,
4 jakož psáno jest v knize řečí proroka Isaiáše: „Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu Páně, přímé čiňte stezky jeho;
5 každé údolí budiž vyplněno a každá hora i pahrbek budiž ponížen, a místa drsná cestami rovnými;
6 a veškeré lidstvo zakusí spásu Boží.“
7 Pravil tedy k zástupům, kteří vycházeli, aby pokřtěni byli od něho: „Pokolení zmijí, kdo ukázal vám, abyste utekli budoucímu hněvu?
8 Přinášejte tedy ovoce pokání hodné a nezačínejte říkati sami u sebe:,Otce máme Abrahama.‘ Neboť pravím vám, že Bůh může z kamenů těchto syny vzbuditi Abrahamovi.
9 Již zajisté přiložena jest sekera ke kořeni stromů; každý tedy strom, který nenese ovoce dobrého, vyťat a na oheň uvržen bude.“
10 I tázali se ho zástupové: „Co tedy máme činiti?“
11 On pak odpověděl jim: „Kdo má dvě sukně, dej tomu, jenž nemá žádné; a kdo má pokrmy, učiň podobně.“
12 Přišli pak i celníci, aby byli pokřtěni, a řekli: „Mistře, co máme činiti?“
13 A on řekl jim: „Nic více nevybírejte, než co vám jest ustanoveno.“
14 Tázali se ho však i vojáci řkouce: „Co máme činiti také my?“ I řekl jim: „Nikoho neutiskujte, ani nekřivděte a buďte spokojeni se svým platem.“
15 Když však lid očekával a všichni ve svém srdci myslili o Janovi, není-li snad Vykupitelem,
16 Jan odpověděl všechněm řka: „Já křtím vás vodou; přijde však mocnější nežli jsem já, jemuž nejsem hoden rozvázati řeménky u obuvi jeho. Ten bude vás křtíti Duchem svatým a ohněm;
17 jeho věječka jest v ruce jeho, i vyčistí mlat svůj a shromáždí pšenici do své obilnice, plevy však bude páliti ohněm neuhasitelným.“
18 A tak i mnoho jiných věcí napomínaje zvěstoval lidu.
19 Ale tetrarcha Herodes, bývaje od něho kárán pro Herodiadu, manželku svého bratra, a pro všecky věci zlé, které Herodes konal,
20 přičinil ke všemu i to, že Jana zavřel do vězení.
21 Stalo se pak, když všechen lid dal se pokřtít a když i Ježíš byl pokřtěn a se modlil, otevřelo se nebe,
22 a Duch svatý v tělesné způsobě jako holubice sestoupil na něj a hlas s nebe zazněl: „Ty jsi Syn můj milý, v tobě se mi zalíbilo.“
23 A ten Ježíš, když počínal, byl as ve třiceti letech, jsa, jak se domnívali, syn Josefův, (jenž byl) syn Heliův, ten Matatův,
24 ten Leviův, ten Melchův, ten Janův, ten Josefův,
25 ten Matatiášův, ten Amosův, ten Nahumův, ten Esliův, ten Naggeův,
26 ten Maatův, ten Matatiášův, ten Semeiův, ten Josefův, ten Judův,
27 ten Joananův, ten Resův, ten Zorobabelův, ten Salatielův, ten Neriův,
28 ten Melchiův, ten Addiův, ten Kosamův, ten Elmadamův, ten Herův,
29 ten Jesusův, ten Eliezerův, ten Jorimův, ten Matatův, ten Leviův,
30 ten Simeonův, ten Judův, ten Josefův, ten Jonášův, ten Eliakimův,
31 ten Meleův, ten Mennův, ten Matatův, ten Natanův, ten Davidův,
32 ten Jesseův, ten Obedův, ten Boozův, ten Salmonův, ten Naasonův,
33 ten Aminadabův, ten Aramův, ten Ezronův, ten Faresův, ten Judův,
34 ten Jakubův, ten Isákův, ten Abrahamův, ten Thareův, ten Náchorův,
35 ten Sarugův, ten Ragauův, ten Falegův, ten Heberův, ten Saleův,
36 ten Kainanův, ten Arfaxadův, ten Semův, ten Noemův, ten Lamechův,
37 ten Metusalemů, ten Henochův, ten Jaredův, ten Malaleelův, ten Kainanův,
38 ten Enosův, ten Setův, ten Adamův, ten Boží.