1Nesmyslní Galaté, kdo vás očaroval, abyste neposlouchali pravdy, ježto přece vám před očima Ježíš Kristus byl vylíčen jako ukřižovaný mezi vámi?
2To jenom chci od vás zvěděti: Ze skutku-li zákona jste obdrželi Ducha, či-li z poslechnutí víry?
3Tak nesmyslní jste, že počavše s Duchem, dokonáváte nyní s tělem?
4Tolik jste trpěli nadarmo? Ač-li vskutku nadarmo.
5Ten tedy, jenž vám uděluje Ducha a působí zázraky mezi vámi, (činí to) ze skutků zákona, čili z poslechnutí víry?
6Jakož (psáno jest) „Abraham uvěřil Bohu, a bylo mu to počteno ke spravedlnosti.“
7Nuže, poznávejte, že ti, kteří jsou z víry, to jsou synové Abrahamovi.
8Předvídajíc pak Písmo, že Bůh ospravedlňuje národy z víry, předpovědělo Abrahamovi: „Požehnáni budou v tobě všichni národové.“
9Budou tedy požehnáni s věrným Abrahamem ti, kteří jsou z víry.
10Všichni zajisté, kteří jsou ze skutků zákona, jsou pod zlořečenstvím, neboť jest psáno: „Zlořečen (jest) každý, kdo nesetrvá ve všem, co jest psáno v knize zákona, aby to činil.“
11Že však v zákoně nikdo nebývá ospravedlněn před Bohem, jest zjevno, neboť „Spravedlivý živ bude z víry.“
12Zákon však není z víry, nýbrž „kdo je vykoná, živ bude v nich.“
13Kristus nás vykoupil ze zlořečenství zákona, stav se pro nás zlořečenstvím, (neboť jest psáno, Zlořečen jest každý, kdo visí na dřevě),
14aby požehnání Abrahamovo dostalo se k pohanům v Kristu Ježíši, (a) abychom zaslíbeného Ducha obdrželi věrou.
15Bratři, po lidsku pravím: Nikdo přece neruší (ani) lidského pořízení právoplatného, ani (k němu) nepřidává.
16Abrahamovi však byla řečena zaslíbení „a potomstvu jeho.“ Nepraví: „A potomkům“ jako o mnohých, nýbrž jako o jednom: „A potomstvu tvému“: tím jest Kristus.
17Pravím (tím) toto: Ustanovení učiněného dříve od Boha neruší zákon daný po čtyřech stech třiceti letech, tak aby zmařil to zaslíbení.
18Neboť je-li dědictví ze zákona, není již ze zaslíbení: Abrahamovi však Bůh je daroval zaslíbením.
19K čemu tedy zákon? Pro přestupy byl přidán, dokavad by nepřišlo potomstvo, jemuž zaslíbení bylo učiněno, byv zřízen skrze anděly v ruce prostředníka.
20Prostředník totiž není jednoho, Bůh však jest jeden.
21Jest tedy snad zákon proti zaslíbením Božím? Nikoliv. Ano, kdyby zákon byl dán jako takový, který by mohl obživiti, spravedlnost byla by skutečně ze zákona.
22Avšak Písmo uzavřelo všecko pod hřích, aby zaslíbení dalo se z víry v Ježíše Krista těm, kteří věří.
23Prve však, nežli přišla víra, pod zákonem jsouce uzavírání, byli jsme střeženi k té víře, která měla býti zjevena.
24A tak stal se zákon naším vychovatelem ke Kristu, abychom byli ospravedlněni z víry.
25Když však přišla víra, nejsme již pod vychovatelem.
26Všichni zajisté syny Božími jste věrou v Kristu Ježíši.
27Neboť všichni, kteří jste byli v Kristu pokřtěni, Krista jste oblékli.
28Tu není žida ani pohana, není otroka ani svobodníka, není muže ani ženy, neboť všichni jste jeden v Kristu Ježíši.
29Jste-li však Kristovi, jste potomstvem Abrahamovým, dědici podle zaslíbení.