1Pravím pak: Pokud dědic jest nedospělý, nic se neliší od služebníka, ač jest pánem všeho,
2nýbrž jest pod poručníky a správci až do času ustanoveného napřed od otce.
3Tak i my, když jsme byli nedospělí, byli jsme podrobeni pod prvopočátky světa.
4Když však přišla plnost času, Bůh vyslal Syna svého, učiněného z ženy, podřízeného zákonu,
5aby vykoupil ty, kteří byli pod zákonem, abychom obdrželi přijetí za syny.
6A poněvadž jste syny, Bůh poslal Ducha Syna svého v srdce naše, jenž volá: Abba, Otče!
7Proto nejsi již služebníkem, nýbrž synem; jestli však synem, (tedy) i dědicem skrze Boha.
8Avšak tehda, neznajíce Boha, sloužili jste bohům, kteří po své přirozenosti (bohy) nejsou,
9nyní však, když jste Boha poznali, ano i poznáni a uznáni byli od Boha, kterak se zase obracíte k slabým a nuzným prvopočátkům a chcete opět znova jim sloužiti?
10Šetříte dní a měsíců i dob svátečních a roků.
11Bojím se o vás, abych snad nebyl pracoval u vás nadarmo.
12Buďte, jako (jsem) já, neboť i (já jsem byl) jako (jste byli) vy, bratři, prosím vás. V ničem jste mi neublížili;
13víte však, že po prvé jsem vám kázal evangelium ve mdlobě těla,
14a nepohrdli jste ani neopovrhli pokušením, které bylo pro vás na mém těle, nýbrž přijali jste mě jako anděla Božího, jako Krista Ježíše.
15Kde jest tedy blahoslavenství vaše? Neboť svědectví vám dávám, že kdyby bylo možno, oči byste si byli vyloupali a mně dali.
16Nuže, stal jsem se vaším nepřítelem mluvě vám pravdu?
17(Oni) horlí o vás nedobře, (ale) vyloučit vás chtějí, abyste horlili o ně.
18Dobré jest však, aby se horlilo (o člověka) v dobrém vždycky, a nikoli jen, když jsem přítomen u vás,
19dítky moje, s nimiž jsem opět v bolestech porodních, až by Kristus utvářil se ve vás.
20Chtěl bych býti nyní u vás a změniti svůj hlas, neboť jsem v rozpacích o vás.
21Povězte mi vy, kteří chcete býti pod zákonem, neslyšíte zákona?
22Vždyť jest psáno: Abraham měl dva syny, jednoho z nevolnice a jednoho ze svobodnice.
23Ale ten, který byl z nevolnice, narodil se podle těla, ten pak, který byl ze svobodnice, skrze zaslíbení (se narodil).
24To jest předobrazné. Jsou to totiž (předobrazeny) dva zákony, jeden (daný) na hoře Sinaj, který plodil ke služebnosti, to jest Agar;
25Sinaj totiž jest hora v Arabii, ale srovnává se s nynějším Jerusalemem, neboť (také on) slouží s dítkami svými.
26Hoření však Jerusalem jest svoboden; to jest naše matka,
27neboť jest psáno: „Rozvesel se, neplodná, která nerodíš; zajásej a zaplesej, která neznáš bolestí porodních; neboť mnoho dítek bude míti ta, která jest opuštěna, více nežli ta, která má muže.
28My však, bratři, jsme podle Isáka dítkami zaslíbení.“
29Ale jako tehda ten, který se narodil podle těla, pronásledoval toho, který byl podle ducha, tak i nyní.
30Avšak co dí Písmo? „Vyvrz nevolnici i syna jejího, neboť nebude děditi syn nevolnice se synem svobodnice.“
31Proto, bratři, nejsme dítkami nevolnice, nýbrž svobodnice; k té svobodě osvobodil nás Kristus.