1Ale Šavel soptě ještě hrozbou i vraždou proti učeníkům Páně, přistoupil k veleknězi
2a žádal od něho listů do Damašku k synagogám, aby nalezne-li (tam) některé následovníky toho učení, muže i ženy, přivedl je svázané do Jerusalema.
3Stalo se však, když byl na cestě a se blížil k Damašku, že jej náhle obklíčilo světlo s nebe,
4a on pad na zem uslyšel hlas, an k němu praví: „Šavle, Šavle, proč mě pronásleduješ?“
5On pak řekl: „Kdo jsi, Pane?“ A on: „Já jsem Ježíš, jehož ty pronásleduješ. Ale tvrdo ti bude proti ostnu kopati.“
6Tu on chvěje se a žasna pravil: „Pane, co chceš, abych činil?“ A Pán k němu: „Vstaň a jdi do města, a tam poví se tobě, co máš činiti.“
7Ti muži však, kteří šli s ním, stáli ohromeni, slyšíce hlas, ale nikoho nevidouce.
8I vstal Šavel se země a otevřev oči neviděl nic. Pojavše ho tedy za ruku, uvedli jej do Damašku;
9i byl tam tři dni nevida, a nejedl ani nepil.
10Byl pak v Damašku jeden učeník jménem Ananiáš; i řekl k němu Pán u vidění: „Ananiáši!“ A on řekl: „Tu jsem, Pane.“
11A Pán k němu: „Vstaň a jdi do ulice, která slove Přímá, a vyhledej v domě Judově muže jménem Šavla z Tarsu, neboť hle, modlí se.“
12(I viděl u vidění muže jménem Ananiáše, an přichází a naň vzkládá ruce, aby opět prohlédl.)
13Ananiáš však odpověděl: „Pane, slyšel jsem od mnohých o tom muži, kolik zlého učinil tvým věřícím v Jerusalemě.
14A zde má moc od velekněží spoutati všecky, kteří vzývají jméno tvé.“
15I řekl Pán k němu:,Jdi, neboť tento (muž) jest nástrojem ode mne vyvoleným, aby nesl jméno mé před pohany a krále i syny israelské;
16já zajisté ukáži mu, kolik musí trpěti pro jméno mé.“
17„I odešel Ananiáš a vešed do domu vložil naň ruce a řekl: „Bratře Šavle, Pán Ježíš, jenž se ti ukázal na cestě, kterou jsi přicházel, poslal mě, abys prohlédl a naplněn byl Duchem svatým.“
18A hned spadly s očí jeho jako lupiny a prohlédl; i vstal a dal se pokřtíti.
19A přijav pokrm posilnil se. Pobyl pak několik dní s učeníky, kteří byli v Damašku,
20a hned hlásal v synagogách Ježíše, že totiž on jest Syn Boží.
21I žasli všickni, kteří ho slyšeli, a pravili: „Není-li to ten, jenž hubil v Jerusalemě ty, kteří vzývali to jméno, a sem k tomu konci přišel, aby je spoutal a dovedl k velekněžim?“
22Ale Šavel počínal si statečněji a statečněji a uváděl v rozpaky židy, kteří bydlili v Damašku, dokazuje, že tento jest Vykupitel.
23Když pak uplynulo mnoho dní, uradili se židé vespolek, že ho zabijí,
24ale úmysl jejich byl oznámen Pavlovi. Oni pak hlídali i u bran dnem i nocí, aby ho zabili,
25avšak učeníci vzavše jej, v noci ho vypustili zdí městskou spustivše jej v koši.
26Přišed pak do Jerusalema, pokoušel se připojiti k učeníkům; ale všickni báli se ho nevěříce, že jest učeníkem.
27Barnabáš však pojav ho uvedl jej k apoštolům a vypravoval jim, kterak na cestě uzřel Pána, a že k němu mluvil, a jak v Damašku mluvil neohroženě ve jménu Ježíšově.
28I obcoval s nimi v Jerusalemě vcházeje i vycházeje a mluvě neohroženě ve jménu Páně.
29A mluvil a přel se také s Hellenisty, ale oni usilovali ho usmrtiti.
30Zvěděvše to bratří, dovedli ho do Cesaree a poslali jej do Tarsu.
31Církev tedy po celém Judsku i po Galileji a Samařsku měla pokoj, vzdělávajíc se a žijíc v bázni Boží; a rozmnožovala se potěchou Ducha svatého.
32Stalo se pak, že Petr obcházeje všecky, přišel také ke věřícím, kteří bydlili v Lyddě.
33Tam nalezl jednoho člověka, jménem Eneáše, který ležel již osm roků na loži jsa ochrnulý.
34I řekl mu Petr: „Eneáši, Pán Ježíš Kristus tě uzdravuje; vstaň a ustel si“. A hned vstal;
35a viděli ho všichni, kteří bydlili v Lyddě a Saroně, i obrátili se ku Pánu.
36V Joppe pak byla jedna učenice, jmenem Tabita, to jest v překladě Gazela. Ta byla plna dobrých skutků i almužen, které činila.
37Stalo se pak v těch dnech, že se roznemohla a zemřela; i umyli ji a položili v síni hořejší.
38A poněvadž Lydda byla blízko od Joppe, učeníci uslyševše, že tam jest Petr, poslali k němu dva muže s prosbou: „Neobtěžuj se přijíti až k nám.“
39I vstal a šel s nimi, a když přišel, uvedli ho do síně hořejší, a tu obstoupili ho všecky vdovy plačíce a ukazujíce mu sukně i pláště, které jim udělala Gazela jsouc ještě s nimi.
40Petr však vypustiv všecky ven a pad na kolena pomodlil se a obrátiv se k tělu řekl: „Tabito, vstaň.“ I otevřela oči své a uzřevši Petra posadila se.
41Podav pak jí ruku pozdvihl jí, a povolav věřící i vdovy představil ji živou.
42I přišlo to ve známost po celém Joppe, a mnozí uvěřili v Pána.
43Zůstal pak po mnoho dní v Joppe u jakéhosi Šimona, koželuha.