1V těchto dnech, když se rozmnožoval počet učeníků, nastala nevole Hellenistů proti Hebreům, že při denním podělování vdovy jejich se zanedbávaly.
2Proto dvanáct apoštolů svolavše k sobě množství učeníků řekli: „Není záhodno, abychom my nechávajíce slova Božího, přisluhovali stolům.
3Proto, bratři, vyhlédněte si ze sebe sedm mužů dobré pověsti, plných Ducha svatého a moudrosti, abychom je ustanovili k tomu úkonu,
4my pak vytrváme při modlitbě a službě slova.“
5I zalíbila se ta řeč všemu množství, a vyvolili Štěpána, muže plného víry a Ducha svatého, a Filipa a Prochora a Nikánora a Timóna a Parmenu a Mikuláše, (židovského) proselytu z Antiochie.
6Ty představili apoštolům, a oni pomodlivše se vložili na ně ruce.
7A slovo Páně rostlo a počet učeníků v Jerusalemě rozmáhal se velice, také četný zástup kněží poslouchal víry.
8Štěpán pak jsa pln milosti a síly, činil veliké divy a zázraky v lidu.
9I povstali někteří ze synagogy zvané Libertinských a Kyrenských a Alexandrijských a z těch, kteří byli z Cilicie a Asie, a se hádali se Štěpánem,
10ale nemohli odolati moudrosti a Duchu, kterým mluvil.
11Tu nastrojili muže, kteří řekli, že ho slyšeli mluviti slova rouhavá proti Mojžíšovi a proti Bohu.
12A (tak) pobouřili lid a starší i zákoníky a obořivše se naň, uchopili ho a přivedli do velerady;
13a postavili křivé svědky, kteří pravili: „Člověk tento nepřestává mluviti slova proti místu svatému a proti zákonu;
14neboť jsme ho slyšeli, an pravil: „Ten ježíš Nazaretský zkazí toto místo a změní ustanovení, které nám dal Mojžíš.“
15I pohlédli naň upřeně všichni, kteří zasedali ve veleradě, a uzřeli tvář jeho jako tvář anděla.