1A tu někteří přišedše z Judska, učili bratry: „Nedáte-li se obřezati podle obyčeje Mojžíšova, nemůžete býti spaseni.“
2Poněvadž nastala (proto) rozmíška a nemalá hádka s nimi Pavlovi i Barnabášovi ustanovili, aby Pavel a Barnabáš a někteří jiní z nich šli o tu věc spornou k apoštolům a starším do Jerusalema.
3Ti tedy byvše vyprovozeni od církve, šli skrze Fénicii a Samařsko vypravujíce (při tom) o obrácení pohanů; a způsobili tím velikou radost všem bratřím.
4Přišedše do Jerusalema, byli přijati od církve i od apoštolů a starších; i oznámili, jak veliké věci Bůh učinil skrze ně.
5Tu povstali někteří ze strany farisejské, kteří byli uvěřili, a pravili: „Musejí se obřezati a musí se přikázati, aby zachovávali zákon Mojžíšův.“
6I sešli se apoštolé a starší, aby tu věc uvážili.
7Když pak jednání stalo se živým, Petr povstav řekl k nim: „Bratři, vy víte, že (již) před dávným časem vyvolil si Bůh mezi vámi, aby pohané skrze má ústa uslyšeli slovo evangelia a uvěřili.
8A Bůh, jenž zná srdce, vydal jim svědectví, dav jim Ducha svatého jako i nám;
9a neučinil žádného rozdílu mezi námi a nimi, věrou očistiv jejich srdce.
10Nuže tedy, proč pokoušíte Boha vkládajíce na šíji učeníků jho, jehož ani otcové naši ani my nemohli jsme snésti;
11spíše věříme, že milostí Pána Ježíše budeme spaseni stejně jako oni.“
12Mlčelo veškeré množství a poslouchalo Barnabáše i Pavla, když vypravovali, jak veliké zázraky a divy učinil Bůh skrze ně mezi pohany.
13Když umlkli, promluvil Jakub takto: „Bratři poslyšte mě:
14Šimon vypravoval, kterak nejprve Bůh přihlédl k tomu, aby z pohanů získal lid svému jménu.
15A s tím se srovnávají slova prorocká, jakož psáno jest:
16,Potom se navrátím a zase vzdělám stánek Davidův, který se rozpadl, a zbořeniny jeho vzdělám opět a vyzdvihnu jej,
17aby hledali Hospodina (také) lidé ostaní a všichni národové, kteří se budou nazývati po mně, praví Hospodin, jenž činí věci tyto.‘
18Známoť jest Pánu od věčnosti dílo jeho.
19Proto já soudím, aby nebyli znepokojováni ti, kteří z pohanů se obracejí k Bohu,
20nýbrž aby se jim napsalo, by se zdržovali od poskvrn modlami, od smilství, od udáveného a od krve;
21neboť Mojžíš má od dávných časů po městech své hlasatele, jsa čítán každou sobotu v synagogách.“
22Tu uvidělo se apoštolům i starším a celé obci církevní, aby vyvolíce ze sebe (některé) muže, poslali je do Antiochie s Pavlem a Barnabášem, totiž Judu, příjmím Barsabáše, a Silu, muže přední mezi bratry,
23a aby skrze ně odevzdali (tento) list: „Apoštolé a starší (vzkazují) jako bratři pozdrav těm bratrům z pohanů, kteří jsou v Antiochii, v Syrii a v Cilicii.
24Poněvadž jsme uslyšeli, že někteří od nás vyšedše pomátli vás slovy, kazíce vaše duše, ač jsme jim nedali žádného příkazu,
25uvidělo se nám (shromážděným) jednomyslně vyvolit! a k vám poslati (některé) muže s našimi miláčky Barnabášem a Pavlem,
26lidmi, kteří vydali život svůj pro jméno Pána našeho Ježíše Krista.
27Poslali jsme tedy judu a Silu, a ti také povědí vám totéž ústně.
28Vidělo se totiž Duchu svatému i nám nevkládati na vás žádného břemene více kromě těchto věcí potřebných:
29abyste se zdržovali od věcí obětovaných modlám, a od krve a od udáveného a od smilství; toho budete-li se chrániti, dobře pochodíte. Mějte se dobře.“
30Oni tedy byvše propuštěni přišli do Antiochie a shromáždivše množství (věřících) odevzdali list.
31Když jej přečetli, zaradovali se nad tou útěchou.
32Také Juda a Sila, jsouce též proroky, řečí mnohou bratry potěšili.
33A pobyvše tu nějaký čas, byli propuštěni v pokoji od bratří k těm, kteří je byli poslali.
34Silovi však se uvidělo tam zůstati. Judas tedy odešel do Jerusalema sám.
35Pavel pak a Barnabáš dleli v Antiochii, učíce a zvěstujíce s mnoha jinými slovo Páně.
36Po několika dnech však Pavel řekl Barnabášovi: „Vraťme se a navštivme bratry po všech městech, ve kterých jsme kázali slovo Páně, kterak se mají.“
37Ale Barnabáš chtěl s sebou vzíti také Jana, příjmím Marka,
38Pavel však soudil, aby nebrali s sebou toho, jenž od nich odstoupil v Pamfylii a nešel s nimi k dílu.
39I nastala rozmíška, takže se rozešli od sebe a Barnabáš pojav Marka plavil se na Kypros;
40Pavel pak zvoliv sobě Silu odešel, poručen byv od bratrů milosti Boží.
41I chodil po Syrii a Cilicii, utvrzuje církve a přikazuje, aby zachovávali ustanovení apoštolů a starších.