Acts 14
1 V Ikonium vešli podobně do synagogy židovské a tak mluvili, že uvěřilo veliké množství židů i pohanů.
2 Ale židé, kteří zůstali v nevěře, pobouřili a rozezlili mysli pohanů proti bratřím.
3 I pobyli tam sice dlouhý čas mluvíce neohroženě s důvěrou v Pána, který osvědčoval slovo milosti své čině, aby se děly zázraky a divy skrze ruce jejich;
4 ale obyvatelstvo města se rozštěpilo, a jedni byli při židech, druzí při apoštolech.
5 Když však pohané a židé se svými náčelníky se shlukli, aby je ztýrali a ukamenovali,
6 oni seznavše to, utekli do měst lykaonských, do Lystry a do Derbe i do (celého) okolí, a kázali tam evangelium.
7 I sedával v Lystře jeden muž nemocný na nohy, chromý ze života matky své, jenž nikdy nechodil.
8 Ten poslouchal Pavla, a on pohleděv naň a uzřev, že má víru, aby byl uzdraven,
9 řekl hlasem velikým: „Postav se na nohy své přímě.“ I vyskočil a chodil.
10 A tu zástupové uzřevše, co Pavel učinil, pozdvihli hlasu svého a pravili lykaonsky: „Bohové připodobnili se k lidem a sestoupili k nám.“
11 I nazvali Barnabáše Jupiterem, Pavla pak Merkurem, neboť on byl mluvčím.
12 Ano kněz Jupitera předměstského přivedl býky s věnci ku bráně a chtěl s lidem obětovati.
13 Když to uslyšeli apoštolé, Barnabáš a Pavel, roztrhli roucha svá a vyběhli mezi zástupy křičíce
14 a volajíce: „Muži, co to činíte? I my jsme lidé podrobení utrpením jako vy, a kážeme vám evangelium, abyste se obrátili od těchto (bohů) nicotných k Bohu živému, který učinil nebe i zemi a moře i všecko, co jest v nich,
15 který za předešlých věků nechával všecky národy choditi po cestách jejich,
16 ač přece nenechal sebe neosvědčena čině dobré, s nebe vám dávaje deště a časy úrodné a naplňuje srdce vaše pokrmem a radostí.“
17 A když to mluvili, (jen) s těží zadrželi zástupy, aby jim neobětovali.
18 Ale přišli tam židé z Antiochie a Ikonie a přemluvivše zástupy, kamenovali Pavla a vyvlekli ho ven z města, myslíce, že zemřel.
19 Když však učeníci jej obstoupili, vstav vešel do města; a druhého dne odešel s Barnabášem do Derbe.
20 I kázali evangelium tomu městu a získavše mnoho učeníků, navrátili se do Lystry a do Ikonia a do Antiochie,
21 potvrzujíce mysli učeníků a napomínajíce je, aby setrvali ve víře, a (je poučujíce), že skrze mnohá soužení musíme vcházeti do království Božího.
22 Když pak jim po církvích (vzkládáním rukou) zřídili starší, pomodlivše se a se postivše, poručili je Pánu, v něhož byli uvěřili.
23 A prošedše Pisidii přišli do Pamfylie
24 a promluvivše v Perge slovo Páně, odebrali se do Atalie
25 a odtud odpluli do Antiochie, odkudž byli poručeni milosti Boží k dílu, které vykonali.
26 Když tam přišli, shromáždili církev a vypravovali, jak veliké věci Bůh učinil skrze ně, a že otevřel pohanům dveře víry.
27 I pobyli tu s učeníky čas ne krátký.