Bible

1 Uslyšeli však apoštolé a ti bratři, kteří byli v Judsku, že i pohané přijali slovo Boží. 2 A když Petr přišel do Jerusalema, domlouvali mu ti, kteří byli z obřízky, 3 řkouce: „Proč jsi vešel k mužům neobřezaným a jedl s nimi?“ 4 Tu Petr počav vykládati jim to pořádkem řka: 5 „Já jsem byl v městě Joppe a se modlil, a tu jsem uzřel u vytržení mysli vidění, jakousi nádobu jako veliké prostěradlo, ano se snáší dolů, jsouc spouštěno za čtyři cípy s nebe; i přišlo až ke mně. 6 Pohlédnuv do něho, zpozoroval a uzřel jsem čtvernožce pozemské i šelmy a plazy a ptactvo nebeské. Uslyšel jsem však také hlas, který mi pravil: 7 ,Vstaň, Petře, bij a jez.‘ 8 I řekl jsem:,Nikoli, Pane, neboť nikdy nevešlo nic poskvrněného neb nečistého do úst mých.‘ 9 A hlas odpověděl po druhé s nebe:,Co Bůh očistil, ty neprav býti poskvrněným.‘ 10 To stalo se po třikrát; a všecko bylo zase vzato do nebe. 11 A hle, hned nato stanuli tři muži u domu, ve kterém jsem byl, byvše posláni ke mně z Cesaree, 12 i řekl mi Duch, abych šel nic se nerozpakuje. Šlo pak se mnou i těchto šest bratří, a vešli jsme do domu toho muže. 13 I vypravoval nám, kterak uzřel ve svém domě anděla, an postaviv se řekl:,Pošli do Joppe a povolej k sobě Šimona, příjmím Petra; 14 ten promluví k tobě slova, skrze něž budeš spasen ty i veškeren dům tvůj.‘ 15 Když pak jsem počal mluviti, připadl Duch svatý na ně jako i na nás na počátku. 16 I rozpomenul jsem se na slovo Páně, jak pravil: Jan křtil vodou, vy však budete pokřtěni Duchem svatým.‘ 17 Jestli tedy Bůh dal jim stejnou milost jako i nám, kteří jsme uvěřili v Pána ježíše Krista, kdo byl jsem já, abych mohl zabrániti Bohu?“ 18 Uslyševše to upokojili se a velebili Boha řkouce: „Tedy také pohanům dal Bůh pokání k životu.“ 19 Ti tedy, kteří se byli rozprchli před soužením povstalým pro Štěpána, přišli až do Fenicie a na Kypros i do Antiochie, nehlásajíce slova nikomu leč jedině židům. 20 Byli však mezi nimi také někteří muži z Kypru a Kyreny, kteří přišedše do Antiochie mluvili též k pohanům, zvěstujíce jim Pána Ježíše. 21 A ruka Páně byla s nimi, a veliký počet, jenž uvěřil, obrátil se ku Pánu. 22 I přišla pověst o tom k uším církve, která byla v Jerusalemě, a poslali Barnabáše až do Antiochie. 23 Ten přišed a uzřev milost Boží, zaradoval se a napomínal všecky, aby v předsevzetí srdce svého vytrvali v Pánu, 24 neboť byl to muž dobrý a plný Ducha svatého a víry. I přidal se značný zástup ku Pánu. 25 Šel tedy (Barnabáš) do Tarsu, aby vyhledal Šavla, a naleznuv jej přivedl ho do Antiochie. 26 I pobyli spolu v té církvi po celý rok a vyučili zástup značný, takže v Antiochii nejprve byli učeníci nazváni křesťany. 27 V těchto dnech však proroci přišli z Jerusalema do Antiochie, 28 a jeden z nich, jménem Agabus, povstav naznačil skrze Ducha svatého, že bude veliký hlad po celém okrsku zemském; ten povstal za Klaudia. 29 I ustanovili se učeníci na tom, že každý z nich podle toho, jak kdo co má, pošle (něco) ku podpoře bratřím, kteří přebývali v Judsku. 30 To skutečně také učinili, poslavše to starším po Barnabášovi a Šavlovi.