1Píseň písní je nejkrásnější z písní Šalomounových.
2Dívka: Líbej mne znovu a znovu, vždyť tvé laskání je opojnější než víno.
3Jak voní tvůj parfém, tvé jméno je příjemné jako vzácný olej. Není divu, že tě všechny dívky tak milují!
4Vezmi mne s sebou, pojď, poběžíme spolu. Zaveď mne, králi, do svého paláce. Jak budeme spolu šťastni! Vždyť tvá láska je opojnější než víno. Není divu, že tě všechny dívky tak milují.
5Jsem snědá, přesto však krásná, ó, dívky z Jeruzaléma. Jsem opálená jako tmavé stany Kedaru, jako jemné houně Šalomounova stanu.
6Že jsem snědá? Nedívejte se na mne spatra. Jsem sice tmavá, ale to mne tak slunce ožehlo. Moji bratři se na mne rozhněvali a v poledním žáru mne poslali střežit vinici, ale já jsem ji neuhlídala.
7Ty, jediný, kterého tolik miluji, pověz mi, kde budeš dnes pást? Kde budou v poledne odpočívat tvá stáda? Chci za tebou přijít. Proč se mám toulat se zakrytou tváří se stády tvých druhů?
8Milenec: Cožpak to nevíš, nejkrásnější z žen? Jdi jen ve stopách mých stád, až k pastýřským kolibám a tam pas své ovce i jehňátka.
9Jsi jako klisna vozu faraónova, lásko moje.
10Jak půvabná je tvoje tvář, lemovaná přívěsky. Jak vznosná je tvá šíje, ozdobená šňůrou perel.
11Náušnice zlaté ti udělám, přívěsky stříbrné, zdobené perlami.
12Dívka: Král leží na lehátku, je omámen vůní tvého parfému.
13Jako sladce vonící myrha je můj milý, spočívající na mých ňadrech.
14Jako hrozen henny v éngedských vinicích je můj milý.
15Milenec: Jak jsi krásná, moje lásko, jak jsi nádherná! Tvé oči jsou mírné jako oči holubice.
1616-17 Dívka: Jak jsi rozkošný, jak líbezný, můj milý! V našem paláci, pod střechou cypřišů se už zelená naše lůžko z cedrových větví.