1(Davidova píseň pro sólový zpěv)
2Dobře je tomu, kdo, má pochopení pro lidi v nouzi a všelijak slabé. Až na něj přijde těžkost, ochrání ho Bůh.
3Sám Hospodin vždy po boku mu stojí, život mu zachová a přidá zemské štěstí, útokům nepřátel ho nikdy nevydá.
4Až přijde nemoc, dá mu svoji sílu a nové zdraví pro něj připraví.
5Teď jsem to já, kdo uzdravení čeká. Vím, hřešil jsem, a přesto v tebe doufám, že smiluješ se, znovu pozvedneš.
6Mí nepřátelé mluví škodolibě, prý brzo umřu, zanikne můj rod.
7I navštívit mě občas přicházejí, je to však faleš, samá přetvářka. Ptají se starostlivě na mé zdraví, a pak mě mezi lidmi pomluví.
8Po straně šeptají si: Tak už na něj došlo,
9jen to dostává, co si zasloužil, ne, z toho již se nevzpamatuje.
10Co horšího, i můj důvěrný přítel, jenž ode mne vždycky obživu, teď také vyšlápl si na mne.
11Jen ty, můj Bože, můžeš se mne zastat, zas zvedni mne a dej mi novou milost, odplať jim jejich zradu, nenávist.
12Tím dokážeš mně, Pane, svoji lásku, že utichne zlý posměch nepřátel.
13Jsem upřímný, a proto stále věřím, že budu věčně před tvou tváří stát.
14Jen Bohu Izraele náleží mé díky, amen i amen, nyní, na věky!