1(Žalm, který složil král David, když prchal před svým synem Abšalomem)
2Co já mám nepřátel, můj Bože, a povstalců, co s chutí volají:
3Je konec s Davidovou vládou, už nechrání ho ani Hospodin.
4Já ale vidím stále, Pane, že obklopil jsi mne jak hradba. Na tvé moci já zakládám, ta dodává mně odvahu.
5Já modlil se, volal jsem nahlas, a tys mne, Pane, vyslyšel, ze svého vysokého sídla.
6Jsem na tom dosud zle, jak nikdy dříve, a přesto jsem si v noci lehl, klidně se vyspal, zase procitl; jak dítě spal jsem v Boží náruči.
7Proti mně jde jich deset tisíc a další ukryli se v zálohách, já však se té přesily nebojím.
8Vždyť ty jsi už tolikrát, Pane nad nepřáteli mými zvítězil, ranami umlčel jsi bezbožníky - přijď znovu, zachraň mne i dnes!
9Jen u tebe je, Pane Bože, spása, nad lidem tvým nebeská ochrana.