Bible

1 (Davidův žalm s doprovodem harfy) 2 Když k tobě volám, slyš mne, prosím, Bože, jenž se mne zastáváš. Kdykoli jsem se octl v tísni, tys daroval mně zase svobodu. Dnes také, prosím, milostivě mou upřímnou modlitbu vyslýchej! 3 Ach, lidé, proč mne pomlouváte, proč vymýšlíte samé marné lži? Co se vám líbí na těch řečech? 4 Pochopte přece, Bůh má právo říci: Já svého Syna miluji, a jeho slyším — vy ho poslouchejte. 5 Už utichněte, zanechejte vzpoury, začněte o všem vážně přemýšlet, zvlášť za noci, když rozhostí se ticho. 6 Svou naději skládejte jenom v Bohu, a jemu dejte, co mu náleží. 7 Budoucnost pěknou chceme přece každý; a ta je v tom, že milostivý Bůh se na nás dívá s láskou, odpuštěním. 8 Když vím to, radost začne zpívat v srdci jak o veselých dožínkách, když vinobraní přijde čas. 9 Spát pokojně zas mohu ve svém domě, bez nebezpečí - se mnou bydlí Bůh.