1Oslavujte Hospodina, dobrý jest a jeho láska trvá navěky!
2Nechť to rozhlašují všichni, které vysvobodil z ruky nepřítele
3a přivedl zpět ze zemí na východě, na západě, ze severu i jihu.
4Někteří bloudili po pustinách a nenacházeli vhodného města, kde by se mohli usídlit.
5Byli hladoví, žízniví a ztráceli naději.
6Když se ve svém soužení modlili k Bohu, vyprostil je z jejich útrap.
7Dovedl je přímou cestou až do města, kde mohli bydlet.
8Ať oslavují Hospodina za jeho lásku a divy, jež pro lidi koná.
9Dává pít žíznivým a lačné sytí dobrými věcmi.
10Někteří seděli ve tmách, ve stínu smrti, v železných poutech, v ponížení,
11neboť se vzepřeli Božím příkazům a pohrdli jeho radami.
12Byli vysíleni otrockou prací a nebylo nikoho, kdo by pomohl.
13Když však ve svém soužení volali k Hospodinu, vysvobodil je z útrap.
14Vyvedl je z nejhlubších temnot a rozlomil okovy.
15Ať oslavují Hospodina za jeho lásku a divy, jež pro lidi koná.
16Rozrazil bronzová vrata a železné mříže zlomil.
17Někteří si sami přivodili trápení, protože hřešili, z nerozumu i posedlosti.
18Bylo jim ze všeho zle, i jídlo se jim zošklivilo a k smrti neměli daleko.
19Pak se rozpomenuli na Boha modlili se k němu.
20Mocí svého slova je uzdravil a zachránil před smrtí.
21Ať oslavují Hospodina za jeho lásku a divy, jež pro lidi koná.
22Nechť mu přinášejí oběti vděčnosti a radostnými písněmi ať to všude hlásají.
23Někteří lidé se plaví po moři a získávají tak obživu.
24Ti vídají mocné Hospodinovy činy, které koná i v hlubinách.
25Na jeho rozkaz se strhne vichr a rozbouří celé moře.
26Vlny se vysoko zvedají a zase klesají hluboko dolů. Loď se bezbranně zmítá, až muži ztrácejí odvahu.
27Potácejí se jako opilí a jejich zkušenosti jim nepomohou.
28Pak v úzkostech volají k Hospodinu a on je vyvede z tísně.
29Utiší bouři a moře se zklidní.
30Jsou vděčni, že vše utichlo, on pak je dovede do přístavu, po kterém touží.
31Oslavujte Hospodina za jeho lásku a divy, jež pro lidi koná.
32Vyvyšujte Hospodina, kdykoliv se shromáždíte k bohoslužbám spolu s vašimi představenými.
33On vysouší řeky a prameny vod obrací v suchopár.
34Úrodnou zemi mění v solnou poušť, protože lidé, kteří tam sídlí, jsou zlí.
35Ale Hospodin mění také poušť v jezera a suchopár v prameny vod.
36Hladoví se tu mohou usadit a vystavět si města k bydlení.
37Osejí tu pole, vysadí vinice a sklidí hojnou úrodu.
38Požehná jim a obdaruje je mnoha dětmi. Nedopustí, aby jim ubýval dobytek.
39Někdy však byli poraženi a poníženi, zkrušeni těžkostmi a strastmi.
40Bloudili nepřehlednými pustinami a ubývalo jich. Pokořeni nebyli jen chudí, ale i jejich knížata.
41Když však trpěli nouzí, vysvobozoval je a jejich rodiny se rozrostly jako stáda ovcí.
42Nechť na to hledí spravedliví, radují se a uvěří, že ústa zlých budou umlčena.
43Nechť moudrý přemýšlí o těchto věcech a pochopí, že Boží láska je věčná.