1(Píseň Davidova.)
2Bože, mé srdce je připraveno ti zpívat a oslavovat tě vším, co jsem.
3Procitni má harfo a loutno, ať již před svítáním zní naše píseň.
4Slaviti tě budu mezi lidmi, Hospodine, mezi národy zpívat písně díků.
5Vyšší nad nebesa je tvá láska a až k nejvyšším oblakům dosahuje tvá pravda.
6Bože, nechť jsi ctěn nad nebesa a nechť je zřejmá tvá sláva po vší zemi!
7Slyš moji prosbu: ať jsou vysvobozeni tvoji milí, ochraň je svou pravicí!
8Búh ve své svatosti řekl: „S radostí rozdělím území Šekem, rozměřím údolí Sukót.
9Patří mi Gileád i Manases. Efrajim je mi jako přilba, Juda vynáší můj zákon.
10Moáb mi bude umyvadlem v Edómu si zuji opánky na znamení, že to vše mi náleží. I nad Pelištejci budu jásat.“
11Bože, kdo mě uvede do hrazených měst? Kdo mě doprovodí až k Edómu?
12Opravdu jsi nás, Bože, zamítl, když jsi s našimi vojsky netáhl?
13Ochraň nás před nepřítelem, protože lidská pomoc je slabá.
14Bude-li Bůh na naší straně, porazíme své nepřátele.