Psalms 106
1 Chvalte Hospodina! Díky vzdejte Hospodinu, protože je dobrý. Jeho láska je věčná!
2 Kdo dokáže popsat všechny jeho mocné činy a vypovědět jeho slávu?
3 Bůh žehná těm, kdo se drží práva a jednají vždycky spravedlivě.
4 Hospodine, rozpomeň se i na mne, když svému lidu prokazuješ dobro. Zahrň i mě do své spásy,
5 abych s tvým vyvoleným lidem mohl užívat tvá dobrodiní, veselil se a chlubil tebou spolu s nimi.
6 Ale i my jsme hřešili jako naši předkové. Počínali jsme si svévolně a zle.
7 Když byli naši otcové otroky v Egyptě, nechápali tvé divy, a tvé velké lásce nevěnovali pozornost. U Rudého moře se proti tobě vzbouřili.
8 Přesto je Hospodin vysvobodil. Dokázal jim, že je pravý a nesmírně mocný Bůh.
9 Pokynul Rudému moři a vyschlo. Prošli suchou nohou až na druhý břeh.
10 Zachránil je z rukou nepřátel.
11 Vody se vrátily a všichni pronásledovatelé utonuli.
12 Tehdy mu uvěřili a zpívali písně chvály.
13 Vzápětí však na všechny jeho skutky zapomněli a neptali se Boha na radu.
14 Na poušti začali toužit po mase. Vzpomínali na egyptskou hojnost. Vyčítali Mojžíšovi i Bohu, že je vyvedl z Egypta.
15 Bůh jim tedy dal, oč žádali. Mnozí tam zemřeli z chamtivosti, protože si sbírali do zásoby.
16 V táboře žárlili na Mojžíše, i vyvoleného kněze Božího, Árona.
17 Rebelii vedli Dátan a Abiram. Byli potrestáni: Otevřela se země a pohltila je.
18 Jejich následovníky pozřel oheň.
19 Na Chorébu zase udělali zlatou modlu, v podobě býčka a klaněli se jí.
20 Zaměnili tak Boží slávu za podobu zvířete, které požírá trávu.
21 Zapomněli tak na Boha, který je svými mocnými činy vysvobodil z egyptského otroctví.
22 Jak podivuhodné věci se udály v Egyptě u Rudého moře!
23 Později, když se Bůh rozhodl, že tento vzpurný lid vyhladí, jeho vyvolený služebník Mojžíš se za ně postavil před Boha, jinak by zahynuli.
24 Pak zase odmítali jít do zaslíbené země, protože nevěřili Božím slibům.
25 Reptali ve svých stanech a Božímu hlasu nenaslouchali.
26 Bůh je varoval, že je nechá zahynout na poušti
27 a že jejich potomstvo rozptýlí mezi ostatní národy.
28 Aby toho nebylo dost, dali se svést k modloslužbě, a při obětních hodech jedli oběti mrtvým modlám.
29 Uráželi tím Hospodina, proto je postihla pohroma.
30 Vnuk Áronův, Pinchas, se postavil proti modloslužbě svým rozsudkem a pohroma se zastavila.
31 Tento jeho spravedlivý čin, bude připomínán po všechna pokolení, až navěky.
32 U Meribských vod, vod sváru, Boha znovu rozhněvali, až se Mojžíš kvůli nim dostal do potíží.
33 Tak ho popudili, že Mojžíš si nedal pozor na ústa a mluvil neuváženě.
34 Nevyhladili pohany, jak jim nakázal Bůh,
35 ale smísili se s nimi a přebrali jejich pohanské způsoby.
36 Boží vyvolení tu sloužili modlám, a to je vedlo k záhubě.
37 Své vlastní syny a dcery přinášeli jako oběti kenaanským modlám.
38 Zabíjeli nevinné děti, svoje vlastní syny a dcery! Proléváním krve zhanobili celou zemi.
39 Sami se svými skutky znečistili a zpronevěřili seBohu.
40 Bůh se na tento lid rozhněval, byl jím znechucen.
41 Vydal je do rukou pohanů a jejich nepřátelé nad nimi panovali,
42 utiskovali je a museli se jim zcela podrobit.
43 Mnohokrát je Hospodin zachránil, oni ho však vždy znova popouzeli. Na svoje hříchy sami dopláceli.
44 Odpovídal na jejich úzkostné modlitby, kdykoliv se dostali do těžkostí.
45 Dodržoval smlouvu, kterou s nimi uzavřel, a ze své velké lásky se nad nimi vždy znovu slitovával.
46 I jejich nepřátele, kteří je odvlekli do zajetí, obměkčil.
47 Hospodine, Bože náš, zachraň nás a přiveď nás ze všech národů zpět do naší země, abychom ti tam mohli vzdát díky a zpívat ke tvé chvále.
48 Hospodine, Bože Izraele, zasloužíš si chválu od věků až navěky! Ať každý řekne: „Amen, staň se! Oslavujte Hospodina!