1(Píseň Davidova.) Dobrořeč, duše má, Hospodinu a celé mé nitro jeho svatému jménu!
2Dobrořeč, duše má, Hospodinu a nezapomínej na žádné jeho dobrodiní!
3On ti odpouští všechny hříchy, hojí tvé nemoci,
4vykupuje ze zkázy život tvůj, korunuje tě milosrdenstvím a mnohým slitováním.
5Tvá ústa sytí dobrými věcmi, takže se jako síla orla obnovuje tvá mladost.
6Hospodin jedná spravedlivě a zjednává právo všem utlačeným.
7Dal Mojžíšovi poznat své záměry a lidu izraelskému své skutky.
8Laskavý a milosrdný je Bůh, umírněný v hněvu, ochotný odpouštět.
9Nebude nás ustavičně kárat, nebude se hněvat věčně.
10Nenakládá s námi podle našich hříchů a netrestá nás, jak bychom si zasloužili.
11Jak vysoko je nebe nad zemí, tak se klene jeho milosrdenství nad těmi, kdo ho mají v úctě.
12A jak je vzdálen východ od západu, tak od nás vzdálil naše přestoupení.
13Jako se slitovává otec nad svými dětmi, tak se slitovává Bůh nad těmi, kdo se ho bojí.
14On zná naši křehkost v paměti má, že jsme jenom prach.
15Dny člověka jsou jako tráva a jako květina na louce.
16Jen vítr silněji zavane, květ opadne a není.
17Avšak Hospodinovo milosrdenství je od věků až na věky nad těmi, kdo se ho bojí, a jeho spása i pro syny synů,
18kteří uchovávají smlouvu s Bohem, připomínají si jeho přikázání a plní je.
19Hospodin si postavil svůj trůn na nebesích a všemu vládne svou královskou mocí.
20Dobrořečte Hospodinu, jeho andělé, vy silní a mocní, kteří plníte každý jeho příkaz a posloucháte ho na slovo.
21Dobrořečte Hospodinu, všichni jeho nebeští služebníci, kteří plníte jeho vůli.
22Dobrořeč Hospodinu, každé jeho dílo, každý jeho skutek na každém místě jeho vlády. Dobrořeč, duše má, Hospodinu!