1V té době se začali bouřit někteří z chudších obyvatel proti jednání svých bohatých krajanů, kteří kořistili z jejich bídy.
22-4 Když totiž někdo neměl čím zaplatit za jídlo, nutili ho prodat do otroctví dítě nebo brali do zástavy pole, vinice a domy. Někteří však už neměli ani co dát zástavou, protože svůj majetek už předtím museli zastavit na zaplacení daní.
3***
4***
5"Jsme přece všichni z jedné krve, mezi našimi a jejich dětmi není žádný rozdíl. Proč musíme prodávat své děti do otroctví? Jen proto, abychom se uživili? Některé dcery jsme už prodali a nemáme je čím vykoupit, protože nám vzali i to pole." Tak naříkali.
6Zmocnil se mne hněv.
7Nechal jsem si zavolat všechny ty bezcitníky: "Nestydíte se, takhle ožebračovat své soukmenovce?" A svolal jsem veřejné zasedání, aby po-soudilo jejich vydřidušství.
8Před celým shromážděním jsem jim pak dal co proto: "My ostatní jsme vynakládali svůj majetek, abychom vykoupili bratry z pohanského otroctví, zatímco vy z nich znovu děláte otroky - otroky vlastních krajanů! Že vám není hanba!" Klopili hlavy, ani nemukli.
9Pokračoval jsem: "Je to nestydatost. Což se ani trochu nebojíte Boha? Nemáme snad dost nepřátel okolo, kterým jde o náš život?
10My všichni půjčujeme svým krajanům peníze i obilí bezúročně. Nemohli byste i vy být trochu velkorysejší?
11Očekávám od vás, že ještě dnes vrátíte jejich pole, vinice, sady a domy a všechny zástavy v penězích, obilí, víně a oleji."
12Slíbili mi to a zřekli se všech nároků na děti i pole svých dlužníků. Svolal jsem tedy kněze a nechal jsem to před nimi odpřísáhnout.
13Vyslovil jsem pak kletbu nad každým, kdo by chtěl přísahu porušit: "Ať Bůh zničí toho, kdo nedodrží toto slovo, i všechen jeho majetek," prohlásil jsem. "Amen!" vzkřikli všichni přítomní a chválili Boha. A skutečně, nikdo ten slib neporušil.
14Zde bych rád uvedl, že během dvanácti let mého správcovství v Judsku (od dvacátého do dvaatřicátého roku vlády Artaxerxovy) jsem ani já ani nikdo z mých úředníků nepobíral žádné platy od Židů,
15na rozdíl od dřívějších místodržitelů, kteří požadovali olej a víno a čtyřicet stříbrňáků denně a prostý lid ponechali na milosti a nemilosti svých podřízených, kteří jej tyranizovali. Nemohl jsem si to před Bohem dovolit.
16Místo spekulací s pozemky jsem raději pracoval na hradbách a vedl jsem k tomu i své úředníky.
17Přitom jsem denně hostil u stolu kolem sto padesáti židovských hodnostářů kromě cizích diplomatů.
18To představovalo každý den jednoho býka, šest vykrmených ovcí a spoustu drůbeže, a jednou za deset dnů slušnou dodávku vína. Přesto jsem nechtěl zatížit obyvatelstvo dalšími dávkami, měli se i tak co ohánět.
19Přičti mi k dobru, Bože, mé ohledy na lid!