1Nato Jóba přerušil Bildad Šúchský:
2"To už by stačilo, Jóbe, nemyslíš? Zastav konečně proud své výmluvnosti!
3Myslíš, že Bůh křiví právo, obrací naruby spravedlnost?
4Jestli tvoje děti proti němu zhřešily, musel je potrestat.
5Ale ty jsi naživu, můžeš ještě hledat Boha a prosit o odpuštění.
6Když budeš ryzí a přímý, vyslyší tě a odpoví, obnoví tvůj dům i důstojnost.
7I když jsi začal s málem, skončíš v nadbytku.
8Jen se začti do historie a pouč se od minulých generací.
9Jsme tu teprve od včerejška, všechno naše poznání je tak nicotné a prchavé jak stín.
10Ale naši předkové nashromáždili moudrost mnoha věků, vyplatí se jí naslouchat. Co zjistili?
11Rákosí roste jen tam, kde je voda, papyrus najdeš jen na mokřinách.
12Vyschne-li bažina, uschne i rákos, mnohem rychleji než tráva, ani nedoroste k posekání.
13Tak dopadne každý, kdo zapomněl na Boha: jeho naděje vyschne, a to je jeho konec.
14Všechno, nač spoléhá, ukáže se pouhou pavučinou. Opře se o ni - neudrží ho.
15Hledá bezpečí ve svém domě - i ten se mu zhroutí.
16Za svítání se zdá svěží a plný života, jako strom, který rozkládá větve nad celou zahradou.
17Jeho kořeny prorůstají i kamennými valy.
18Ale jak je jednou poražen, sotva někdo vzpomene, že tu kdysi stával,
19vzápětí jiné rostliny vyraší na jeho místě.
20Ale Bůh nezavrhne přece dobrého člověka, ani nepožehná zlosynovi.
21Uvidíš, zase se budeš smát a jásat radostí.
22Tvoji protivníci budou zahanbeni a po zlomyslnících se slehne země!"