Isaiah 42
1 Jednoho dne přijde můj služebník, jemuž jsem oporou. Můj vyvolený, který mi přináší radost a potěšení. Obdařím ho svým Duchem a on nastolí mezi národy spravedlnost.
2 Nebude se na nikoho rozkřikovat ani hrozit, nebude zvyšovat hlas, aby upoutal pozornost.
3 Nepřijde proto, aby dokonal dílo zkázy a uhasil poslední zbytky naděje, ale aby věrně a navždy nastolil spravedlnost.
4 Nezaváhá a nedá se odradit, dokud na zemi neobnoví právo. Celý svět i ostrovy na moři v něj složí svou naději.
5 Toto jsou slova Panovníka Hospodina, který stvořil a rozepjal nebeskou klenbu, rozprostřel zemi se vším, co z ní pochází. Dává pokrm jejím obyvatelům a je zdrojem života všech, kteří na zemi žijí:
6 Já, Hospodin, jsem tě povolal jako spravedlivého. Povedu tě a budu ti silou i oporou. Tvým prostřednictvím uzavřu s lidmi smlouvu a dám světlo poznání i pohanům,
7 abych otevřel oči zaslepeným, osvobodil všechny, které cokoliv svírá a vězní a zachránil ty, kdo žijí v zajetí temnoty.
8 Jsem Hospodin a vždy jím zůstanu. Nepřenechám svou slávu nikomu jinému, ani se nebudu o svou chválu dělit s modlami.
9 Jen se podívejte, stalo se všechno, co jsem v minulosti předpověděl, a věci, které mají teprve přijít, vám oznamuji dříve než nastanou.
10 Zpívejte Hospodinu novou píseň a oslavujte ho po celé zemi. Chvalte ho i vy, kdo se plavíte po mořích, a také všichni mořští tvorové a obyvatelé ostrovů.
11 Nechť také pouště a města s jejich obyvateli pozvednou své hlasy a radují se. Zpívejte vy, kdo sídlíte v Kédaru a Sele, a radostně povykujte na vrcholcích hor.
12 Vzdávejte Hospodinu slávu a chvalte ho po celé zemi i na moři.
13 Hospodin vystoupí v plné síle jako neohrožený bojovník s válečným pokřikem na rtech a porazí své nepřátele.
14 Dost dlouho jsem mlčel a vyčkával v ústraní. Mám snad i nadále vzdychat a křičet jako rodící žena, jíž se nedostává dechu?
15 Zpustoším kopce i hory a nechám uschnout vše, co na nich roste. Vysuším koryta řek a tam, kde byla jezera, zanechám jen vyprahlou půdu.
16 Ty, co tápali v mrákotách, povedu cestou, kterou nikdy nepoznali. Temnotu kolem nich proměním v jasné světlo a vyrovnám všechny překážky na cestě. To všechno vykonám a nikdy je neopustím.
17 Ale všichni, kdo důvěřují falešným bohům a říkají jejich napodobeninám můj pane, se budou stydět a s hanbou odejdou.
18 Slyšte, hluší, otevřete oči, vy slepci, a konečně prohlédněte!
19 Je snad na světe někdo tak zaslepený jako můj národ a hluchý jako jeho obyvatelé, přestože jsem si je vyvolil za své posly? Kdo jiný je tak slepý jako moji vlastní lidé, služebníci svého Hospodina?
20 Tolik jsem jim toho ukázal, ale nevěnovali tomu pozornost. Tolik toho již vyslechli, ale nepochopili vůbec nic.
21 Hospodin ve své spravedlnosti povznesl a proslavil úžasný zákon.
22 Tento národ je však nyní vypleněný a zbídačený. Jeho obyvatelé padli do zajetí a nepřátelé je vězní. Stali se snadnou kořistí a není nikoho, kdo by je vysvobodil. Jsou z nich zajatci a nikdo neřekne pošli je zpět.
23 Je ještě vůbec někdo, kdo naslouchal, zamyslel se a vzal si poučení do budoucna?
24 Kdo dopustil, aby Izraelci stali kořistí lupičů? Nebyl to snad Hospodin, proti němuž se provinili? Vždyť se neřídili jeho radami a přehlíželi jeho zákon.
25 Proto je nechal nést důsledky jejich vlastního jednání, které jim přineslo jen násilí a válku. Zachvátili je plameny, ale oni opět nic nepochopili. Pohltil je žár, ale oni se z toho nepoučili.