Isaiah 22
1 V tomto poselství Hospodin hovoří o osudu Jeruzaléma: Co se vám stalo, obyvatelé Jeruzaléma,
2 města plného rozruchu, vřavy a veselí, že jste všichni utekli na střechy svých domů? Vždyť vaši mrtví nezemřeli násilnou smrtí ani nepadli v boji.
3 Všichni vaši velitelé společně uprchli a nepřátelé je bez boje zajali. Dali jste se na útěk, i když protivníci byli ještě daleko. Každý, koho však polapili, se stal jejich vězněm.
4 Proto jsem řekl: Nechte mne být, ať mohu hořce plakat. Nesnažte se mírnit můj žal nad zkázou mého národa.
5 Všemocný Hospodin připravil Jeruzalému čas soužení, nepokoje a strachu. Den, kdy padly jeho hradby a jeho obyvatelé s křikem hledali pomoc v horách.
6 Obyvatelé Élamu a Kíru přitáhli se svými vozy a koňmi a vytáhli proti Izraeli své zbraně.
7 Nádherná údolí Jeruzaléma se naplnila válečnými vozy a městské brány obsadili jezdci na koních.
8 Veškerá obrana před nepřáteli selhala. Tehdy jste se bláhově spoléhali na svá skladiště zbraní,
9 prověřili jste, na kolika místech jsou porušené hradby, a zásobili jste se vodou z dolní nádrže.
10 Prošli jste stavby Jeruzaléma a některé z nich jste strhli, aby byl materiál na opravu hradeb.
11 Mezi dvěma hradbami jste vytvořili nádrž na vodu ze Starého rybníka. Avšak ani jednou jste nepozvedli svůj zrak k tomu, kdo celou situaci způsobil a již dávno naplánoval.
12 Ano, byl to sám Všemocný Hospodin, kdo vás tenkrát vyzýval, abyste projevili lítost, na znamení smutku si ostříhali vlasy a oděli si smuteční roucho.
13 Vy jste se však raději oddali bujarému veselí, porazili dobytek a ovce a vystrojili si hostinu plnou jídla a pití! Všude bylo slyšet jen: Jezme a pijme, vždyť zítra už budeme mrtví!
14 Všemocný Hospodin mi pro vás oznámil: Až do vaší smrti vaši vinu nikdo neočistí.
15 Potom mi Panovník Hospodin řekl: Vydej se k Šebnovi, správci paláce, a řekni mu:
16 Co tady pohledáváš a kdo ti dovolil vytesat si zde vysoko ve skále svůj hrob?
17 17-18 Měj se na pozoru, siláku, protože Hospodin se tě zmocní, vezme tě do svých rukou jako míč a uvrhne tě do vyhnanství do veliké země, kde zahyneš. Tam se tvé honosné vozy zastaví, neboť jsi zostudil dům svého pána!
18 ***
19 Připravím tě o tvé místo a postavení.
20 20-21 Současně povolám svého služebníka, Chilkijášova syna Eljakíma, obléknu mu tvé roucho i pás a postavím ho na tvé místo. Bude se o obyvatele Jeruzaléma a celého Judska starat jako vlastní otec.
21 ***
22 Svěřím mu do rukou vládu nad Davidovým královstvím. Rozhodnutí, která učiní budou konečná a nikdo je nebude moci změnit.
23 Upevním jeho postavení tak, že bude jako pevně zatlučený hřebík. Stane se chloubou domu svého otce.
24 To se mu však stane osudným, neboť celá jeho rodina se na něj pro jeho slávu pověsí a vytrhne ho z jeho místa. Ačkoliv jsem ho na jeho místo postavil já sám, říká Všemocný Hospodin, všichni jeho potomci i příbuzní, kteří se na něj pověsí jako mísy a džbány, ho svojí vahou zviklají strhnou a padnou spolu s ním. Stane se přesně jak říkám.