1Následující vidění se týká území Babylónu: Z pouště, ze země obávaných národů, se jako vichřice zuřící nad Negebem valí armáda dobyvatelů.
2Bůh mi ukázal hrůzné vidění: Viděl jsem zradu a rabování. Élam a Médie zaútočí na Babylón, obsadí ho a Hospodin ukončí nářek všech národů, které Babylón tyranizoval.
3Když jsem to spatřil, sevřelo se mi hrůzou nitro a zachvátila mě bolest jako ženu při porodu. To, co jsem viděl a slyšel, mne zcela ohromilo a šokovalo.
4Roztřásl jsem se strachy a téměř se mi zastavilo srdce. Namísto klidného spánku mne zachvátila odporná noční můra.
5Babylóňané však zatím klidně strojí bohatou hostinu a chystají se bezstarostně jíst a pít! Vzpamatujte se velitelé, vstaňte a naleštěte svoji zbroj!
6Poslechněte si, co mi oznámil Hospodin: Pošli na hradby pozorovatele a přikaž mu, aby ti podal zprávu o všem, co uvidí.
7Ať bedlivě vyhlíží válečné vozy tažené koňmi a bojovníky jedoucí na oslech a velbloudech.
8Potom jsem slyšel, jak hlídač volá: Den za dnem tady, můj pane, stojím na stráži a své místo neopouštím ani v noci.
9Teď vidím, jak se k nám blíží muž na voze taženém koňmi a provolává: Osud Babylóna je zpečetěn, je s ním konec! Nepřátelé roztříští všechny napodobeniny falešných bohů a zašlapou je do země!
10Lidé budou jako vymlácené obilí. To mi oznámil sám Všemocný Hospodin, Bůh Izraele.
11Slova tohoto vidění se týkají Dúmy: Ze Seíru na mě někdo volá a ptá se: Jak dlouho ještě bude trvat noc, hlídači? Kolik ještě zbývá?
12Jako strážce odpovídám: Ráno už přichází, ale zatím trvá noc. Chcete-li se ptát, přijďte znovu a jen se ptejte.
13Další poselství se týká Arábie: Dedánci, budou se svými karavanami tábořit v arabské pustině.
14Přineste jim vodu, obyvatelé Témy, vždyť žízní! Dejte těm uprchlíkům najíst,
15vždyť utíkají přímo z válečné vřavy a prchají před zbraněmi v rukou nepřátel.
16Hospodin mi řekl: Do roka a ani o den později, veškerá vznešenost Kédaru zanikne.
17Zůstane v něm sotva hrstka těch, kteří všechny boje přežijí. Jsem Hospodin, Bůh Izraele, a stane se, jak říkám.