1Následující poselství hovoří o osudu Týru: Zámořské lodě, plačte a naříkejte, neboť váš domovský přístav v Týru již neexistuje. Zprávy, které jste zaslechli na Kypru, hovořily čistou pravdu.
2Zmlkněte ostrované i vy obchodníci ze Sidónu, kteří jste bohatli ze zámořských plaveb.
3Přiváželi jste po moři množství obilí a díky úrodě z povodí Nilu Týr bohatl a stal se centrem mezinárodního obchodu.
4Styďte se, obyvatelé Sidónu, lide přímořské pevnosti, neboť moře nemá žádné své vyvolené, za které jste se sami neprávem prohlašovali. Samo moře se proti vám obrátí a připraví vám zkázu.
5Až se zpráva o zkáze Týru donese do Egypta, jeho obyvatele zachvátí strach.
6Všichni obyvatelé, přeplavte se do Taršíše a naříkejte.
7Z města vašich radovánek zůstaly jen rozvaliny. Nezachránila ho ani jeho dávná historie, ani kolonie, které jeho obyvatelé založili v dalekých zemích.
8Kdo připravil Týru takový osud? Městu, které vládlo světu a jehož kupci a obchodníci patřili k nejznámějším a nejváženějším v zemi?
9Postaral se o to sám Všemocný Hospodin, aby ponížil pýchu jejich slávy a zahanbil všechny, které zná celá země.
10Obyvatelé Týru, jako vody Nilu se rozlejte po celé zemi, neboť přístav, kam jste vozili svou úrodu, již není.
11Hospodin zasáhl do dění na moři a otřásl námořními velmocemi. S jeho svolením zanikla také pevnost Fénicie.
12Sám prohlásil: "Přišel konec vašich radovánek, obyvatelé Sidónu, vaše město čeká zkáza! A třebaže se přeplavíte na Kypr, ani tam nebudete mít pokoj."
13Jen pohleďte na území Babylónu, národa, který již patří minulosti. Asyrská vojska z něj učinila pustinu, kde přebývá jen zvěř. Oblehla město, strhla jeho hradby a zanechala z něj jen trosky.
14Plačte a naříkejte, zámořské lodě, neboť z vašeho útočiště nezůstalo vůbec nic!
15Na sedmdesát let, jakoby na dobu života jednoho krále, upadne Týr v zapomnění. Po celou tu dobu však bude zpívat o zašlé slávě.
16Jako nevěstka, zapomenutá svými milovníky, vezmi si citaru a hrej sladké melodie, zpívej líbezné písně, ať se zase připomeneš.
17Na konci sedmdesáti let se Hospodin vypořádá s Týrem nadobro. Město se jako prodejná žena opět vrátí ke svému řemeslu a bude obchodovat se všemi zeměmi světa.
18Jeho zisky však připadnou Hospodinu a nikdo už je nebude shromaždovat a uchovávat. Hospodin je rozdělí mezi ty, kdo žijí podle jeho vůle, aby měli hojnost jídla a krásný oděv.