11-2 Potom Jákob poslal pro všechny své syny, a když přišli, řekl jim: "Svolal jsem vás, abych vám oznámil, co každého z vás v budoucnu čeká. Pozorně tedy poslouchejte každé slovo, které vám jako váš otec Izrael oznámím.
2***
3Rúbene, ty jsi můj nejstarší syn. Jsi plodem mužné síly mého mládí. Jsi ze všech mých synů nejmocnější a zaujímáš výsadní postavení.
4Avšak dokážeš být rovněž nestálý jako rozbouřená hladina, a proto o své prvenství přijdeš. Spal jsi s jednou z mých žen a zneuctil jsi tak mou pověst. Vstoupil jsi na zakázanou půdu mého soukromí.
5Šimeóne a Lévi, jste jeden jako druhý, zbraně ve vašich rukou se staly nástroji násilí a hrůzy.
6Distancuji se ode všech vašich nekalých plánů a krvelačných činů. Nechali jste se ovládnout slepou záští a hněvem. Zabíjeli jste všechny, kdo vám přišli pod ruku. Nelitovali jste ani zvířat a utráceli jste je jen tak ze vzteku.
7Proklínám váš nezkrotný hněv a krutou prchlivost. Vaše potomky rozptýlím po celém Izraeli.
8Avšak tobě, Judo, budou všichni tvoji bratři vzdávat čest a slávu. Na všechny tvé nepřátele těžce dolehne tvá ruka a ostatní synové tvého otce se před tebou budou klanět.
9Jsi jako mladý lev, který po úspěšném lovu ulehne a odpočívá. Kdo by se opovážil rušit jeho klid?
10Tvé potomstvo nebude nikdy zbaveno vlády a moci, jež ti nyní leží u nohou, dokud z jeho středu nevzejde ten, kterému všechna moc a sláva právem náleží, a kterého budou poslouchat všechny národy země.
11Přiváže své oslátko k vinné révě a vypere svůj šat v krvi hroznů.
12Jeho oči budou tmavší než víno a zuby bělejší než mléko.
13Můj syn Zabulón osídlí přímořské pláže a pobřeží, kde mají svůj domov kotvící lodě. Jeho území se bude rozkládat až k Sidónu.
14Isachar je silný jako osel, kterého neunaví ani dvojitý náklad.
15Poznal, kde najde dobrou zemi, v níž by se mu spokojeně žilo a neváhal pro své blaho přiložit ruku k dílu. S ohnutým hřbetem nosil těžká břemena a pracoval do úmoru jako otrok.
16I Dan si pro svůj lid najde mezi ostatními kmeny Izraele místo na slunci.
17Bude jako zmije v trávě podél cesty, která uštkne do paty koně, aby shodila jeho jezdce na zem.
18Svou naději ve vysvobození upínám pouze k tobě, Hospodine!
19Na tebe Gáde, zaútočí tvoji protivníci, avšak ty jim vpadneš do zad a porazíš je.
20Ašer se proslaví svými lahodnými pokrmy, kterými na svých hostinách nepohrdnou ani králové.
21Neftalí je jako na svobodu vypuštěná laň, jež s radostným voláním přivádí na svět roztomilé koloušky.
22Můj syn Josef je jako divoké hříbě na stráni, jako mladý prut révy rostoucí u pramene, jehož ratolesti se pnou přes zeď.
23Střelci však na něj nastražili past a svými nenávistnými střelami jej bolestně poranili a naplnili hořkostí.
24Avšak díky všemocnému Bohu Jákobovu, díky Pastýři a pevné Skále Izraele jeho luk neztratil svou pružnost a jeho paže nepozbyla nic ze své síly a svěžesti.
25Ať ti Všemohoucí, Bůh tvého otce pomáhá a dopřeje ti své hojné požehnání z výšin samotného nebe i z hlubin nekonečných oceánů a kéž požehná i plodnosti tvého rodu.
26Požehnání tvého otce svým významem překonají velikost věčných hor. Nejvytouženější dary odvěkých pahorků ať spočinou na Josefově hlavě, na temeni vyvoleného mezi bratry.
27Benjamín je jako hladový vlk. Co uloví, ráno roztrhá a večer kořist rozdělí.
2828-29 Takto tedy otec postupně požehnal každému ze svých dvanácti synů - představitelů dvanácti izraelských kmenů a poté jim přikázal: "Až zemřu, pochovejte mne do hrobky v jeskyni na poli Chetejce Efróna, kde odpočívají všichni moji předkové.
29***
30Jeskyně leží na poli v Makpele, naproti Mamre v kenaanské zemi. To pole kdysi koupil od Chetejce Efróna praotec Abraham, aby získal vlastní hrob.
31Když Abraham zemřel, pochovali ho tam stejně jako předtím jeho ženu Sáraj a později i syna Izáka s manželkou Rebekou. Na tom místě jsem pak i já pochoval svou ženu Leu.
32Je to ta jeskyně, kterou jsme i s polem získali ode Chetejců."
33Když Jákob oznámil svým synům vše, co měl na srdci a řekl jim, co mají dělat, uložil se opět na své lože a v pokoji zesnul.