Genesis 48
1 Zanedlouho po této události Josefovi oznámili, že jeho otec onemocněl. Vzal tedy s sebou své dva syny, Manasesa a Efrajima a vypravil se za svým otcem.
2 Jakmile se Jákob dověděl, že k měnu přichází jeho milovaný syn Josef, posbíral své poslední síly a posadil se na lůžku, aby ho přivítal. Josef i s oběma syny vstoupil,
3 a Jákob k němu promluvil: "Když jsem byl ještě v kenaanské zemi, ukázal se mi ve městě Lúz všemohoucí Bůh a požehnal mi
4 slovy: "Nesčetně rozmnožím tvé potomstvo a dám z něj povstat mnoha národům. Zemi ve které nyní sídlíš dám tvému potomstvu do trvalého vlastnictví."
5 Přestože se tvoji dva synové Manases a Efrajim narodili v Egyptě dříve než jsem přišel, budu je považovat za své stejně jako třeba Rúbena a Šimeóna a dám jim stejný dědičný podíl jako všem ostatním.
6 Všichni ostatní potomci, které zplodíš, už budou tvoji, ale přesto i oni získají prostřednictvím svých bratrů Manasesa a Efrajima podíl na jejich dědictví.
7 Tvá matka Ráchel totiž zemřela velmi mladá cestou z Mezopotámie a zanechala po sobě jen dva syny. Pochoval jsem ji v Kenaanu při cestě do Efraty (Betléma)."
8 Po těchto slovech si Izrael všiml, že Josef k němu nepřišel sám a zeptal se: "Kdo je tu s tebou?"
9 "To jsou moji synové, které mi dal Bůh," odpověděl Josef. "Přiveď je tedy ke mně blíž, ať jim mohu požehnat," požádal Josefa otec,
10 neboť už ve svém věku velmi špatně viděl. Josef je tedy k němu přivedl a Jákob oba jeho syny objal a políbil.
11 "Už jsem se vzdal naděje, že ještě někdy spatřím tvou tvář," řekl potom otec Josefovi. "A zatím mi Bůh dopřál vidět dokonce i tvé potomky."
12 Po těchto Jákobových slovech vzal Josef oba své syny a sklonil se tváří k zemi.
13 Potom vzal svou pravou rukou Efrajima, odvedl ho k Izraelově levici a Manasesa svou levou rukou k Izraelově pravici.
14 Avšak Izrael záměrně zkřížil své ruce, pravou ruku položil na hlavu mladšího Efrajima a svou levici vložil na Manasesovu hlavu, přestože Manases byl prvorozený syn.
15 Když to udělal, požehnal Josefovi těmito slovy: "Ať Bůh, kterého uctívali a jemuž důvěřovali už moji otcové Abraham a Izák, Bůh, který mne jako dobrý Pastýř vodí od mého narození až dodnes,
16 Boží posel, který mne vždy věrně chránil a vysvobozoval mne z nesnází, ať právě On požehná těmto chlapcům. Ať nesou dál mé jméno i jména mých otců Abrahama a Izáka. Ať se země zaplní jejich potomky."
17 Když Josef zpozoroval, že jeho otec položil svou pravici na hlavu Efrajimovu, domníval se, že se zmýlil, a tak uchopil otcovu ruku, aby ji z hlavy Efrajimovy přenesl na hlavu Manasesovu.
18 "Ne, otče," řekl, "tento syn je prvorozený. Polož svou pravici na jeho hlavu."
19 Otec však odmítl: "Vím dobře, co dělám, synu. I tvůj starší syn se postaví do čela početného národa, avšak jeho mladší bratr jej početně mnohem převýší a stane se základem mnoha národů."
20 Nakonec Jákob oběma synům požehnal těmito slovy: "Vaše jména se mezi Izraelci stanou znamením prosperity a požehnání. Lidé si navzájem budou říkat: "Kéž tě Bůh provází jako Efrajima a Manasesa."" Tak svým požehnáním povýšil Izrael mladšího Efrajima nad prvorozeného Manasesa.
21 Potom se obrátil k Josefovi a řekl:
22 "Tobě, synu, odkazuji o jeden dědičný podíl více než tvým bratrům. Sám jsem ho pro tebe se zbraní v ruce vydobyl od Emorejců.