Ezekiel 22
1 Když ke mně Hospodin opět promluvil, zeptal se mě:
2 "Ezechieli, jsi připraven vynést rozsudek nad Jeruzalémem? Nad městem plným krveprolití? Poukaž tedy jeho obyvatelům na všechny jejich odporné činy
3 3-4 a mým jménem jim vyřiď: Jeruzaléme, jsi městem plným vražd a falešných bohů. Leží na tobě vina za spáchané bezpráví a uctívání pohanských mocností. Proto se tvůj čas naplnil a přiblížil se tvůj konec. Staneš se terčem výsměchu a opovržení obyvatelům všech národů a zemí.
4 ***
5 Tvá nestálost tě neblaze proslavila a budou se ti smát všichni blízcí i vzdálení.
6 Každý z panovníků, který v tobě vládl, zneužíval svou moc a proléval nevinnou krev.
7 Tvoji obyvatelé pohrdali svými rodiči a utlačovali cizince, vdovy i sirotky.
8 Znesvěcovali vše, co mi bylo svaté, a znevažovali mé sobotní dny odpočinku.
9 Ve tvých zdech žijí ničemové ochotní vraždit a také všichni, kdo pořádají na pahorcích hostiny na počest falešných bohů. Tím vším se dopouštějí jen dalších zvrhlostí.
10 Přebývají zde synové, kteří pohlavně žijí s manželkami svých otců, a také muži, kteří nutí ženy k sexu i v době jejich měsíčního cyklu.
11 Celé město je plné manželské nevěry a jsou zde i takoví, kteří pohlavně zneužívají svou snachu nebo sestru.
12 Po tvých ulicích se procházejí nájemní vrazi, kvetou finanční podvody a vydírání a jedni se obohacují na úkor druhých. Úplně jsi zapomněl, Jeruzaléme, že jsem tvůj Panovník Hospodin.
13 Avšak já zakročím a ztrestám nepoctivost i krveprolití, které v tobě bují.
14 Až s tebou zúčtuji, uvidíme, zda ti zůstane tvá odvaha a zda se ti ruce neroztřesou strachem. To ti slibuji jako Hospodin a také to splním.
15 Rozptýlím tvé obyvatele mezi národy všech zemí a učiním přítrž jejich špinavostem.
16 Až se před zraky národů úplně zhroutíš a znemožníš, snad pak pochopíš, že jedině já, Hospodin, jsem pravý Bůh."
17 Potom Hospodin dodal:
18 "Ezechieli, Izraelci jsou jako struska. Jsou jako měď, cín, železo a olovo, které zůstalo v peci jako odpad po vytavení stříbra.
19 Proto jdi a vyřiď jim: Protože jste k ničemu stejně jako struska, já sám, Panovník Hospodin, vás shromáždím do Jeruzaléma jako tavné kovy do výhně.
20 Stejně jako se vkládá stříbro, měď, železo, olovo a cín do pece, aby je žár roztavil, tak i já vás ve svém rozhořčení shromáždím do Jeruzaléma a dám vám pocítit žár své odplaty.
21 Shromáždím vás a nechám vás nést důsledky vašeho vlastního provinění, které vás zničí.
22 Roztavím vás uvnitř hradeb Jeruzaléma, stejně jako se taví stříbro ve výhni. Tehdy poznáte, že na vás dopadlo rozhořčení a soud vašeho Hospodina."
23 Nakonec mi Hospodin řekl:
24 "Ezechieli, vyřiď Izraelcům, že po pustošících pohromách zůstane jejich země neúrodná a vyprahlá.
25 Jeho podlí proroci si počínají jako hladoví lvi a snaží se jen urvat něco pro sebe. Ožebračují lid, shrabují majetek a drahocenné věci a nezastaví se ani před vraždou.
26 Kněží si můj zákon vykládají podle svého a pohrdají mými posvátnými věcmi. Nic jim není svaté a již dávno nejsou schopni rozlišovat dobro od zla. Jsou lhostejní k zachovávání mých sobotních dnů odpočinku a zcela mne přestali respektovat.
27 Všichni představitelé Izraele se chovají jako vlci, které zajímá jen kořist. Prolévají krev, aby sobecky urvali co nejvíc pro sebe.
28 Proroci jim jejich činy sebevědomě omlouvají a používají k tomu falešná proroctví a lživé předpovědí. Troufale tvrdí, že já sám, Panovník Hospodin, jsem jim svěřil své poselství, ačkoliv jsem k žádnému z nich nepromluvil.
29 Lidé v celé zemi kradou a odírají jeden druhého. Utlačují chudáky a nemajetné a odpírají cizincům právo na spravedlnost.
30 Snažil jsem se mezi nimi najít někoho, kdo by se za zemi postavil a nasadil třeba svůj vlastní život, aby ji hájil a zachránil před zkázou, kterou na ni chystám. Nikdo se však nenašel.
31 Proto nad nimi jako Panovník Hospodin vynesu svůj rozsudek a nemilosrdně je nechám nést důsledky jejich vlastních provinění."