1Jindy mi Hospodin řekl:
2"Ezechieli, pohlédni směrem k jihu a vyslov proti jižním lesům rozkládajícím se v Negebu toto proroctví:
3Jsem váš Panovník Hospodin a chystám se uprostřed vás založit požár. Jeho plameny pohltí veškeré stromy bez ohledu na to, zda jsou suché nebo se zelenají. Požár se rozšíří z jihu až na sever a nikdo ho neuhasí. Každý pocítí žár jeho plamenů.
4Všichni si uvědomí, že takový požár jsem mohl založit jedině já, Hospodin, a že nikdo ho nedokáže uhasit."
5Když Hospodin domluvil, postěžoval jsem si: "Ach ne, Pane. Už teď si všichni stěžují, že stále mluvím v hádankách, kterým nikdo nerozumí."
6Hospodin mi odpověděl:
7"Ezechieli, pohlédni směrem k Jeruzalému a vynes rozsudek nad místy, kde lidé uctívají falešné bohy. Varuj všechny Izraelce
8a vyřiď jim: Jako Panovník Hospodin jsem se stal vaším nepřítelem. Vytasím proti vám svůj meč a vyhladím vás bez ohledu na vaši spravedlnost nebo provinění.
9Se zbraní v ruce se postavím proti všem dobrým i zlým a projdu zemí od jihu až na sever.
10Teprve tehdy všichni lidé pochopí, že když se já, Hospodin, rozhodnu vytasit svůj meč, své slovo také dodržím.
11Proto, Ezechieli, před zraky Izraelců sténej zoufalstvím a hořce naříkej.
12Až se tě zeptají, proč tak úpíš, odpověz jim, že naříkáš nad tím, co již brzy všechny potká. Tehdy nebojácní ztratí odvahu a všichni ostatní zůstanou zcela bezmocní. Každý bude jako omámený a všem se podlomí kolena, jako kdyby stáli na vodě. Jako Panovník Hospodin prohlašuji, že všechno, co jsem řekl, již brzy uskutečním."
13Později mi Hospodin řekl:
14"Ezechieli, oznam Izraelcům, že já sám, Panovník Hospodin, jsem ti svěřil toto proroctví: Nad Izraelem visí
15ostrý nablýskaný meč, září jako blesk a je připraven zabíjet. Není nad čím jásat, vždyť můj posel je již připraven šířit zkázu.
16Meč se blyští a je dokonale ostrý. Zbývá jen vložit ho do rukou popravčího.
17Proto křič a naříkej, Ezechieli, neboť meč míří proti mému lidu a jeho panovníkům. Bij se do prsou a zoufale hořekuj, protože meč skolí lid i jeho vůdce.
18Již brzy já sám, Panovník Hospodin, pečlivě prověřím svůj lid. Čas k tomu vrchovatě dozrál a nelze spoléhat na jakýkoliv odklad.
19Proto, Ezechieli, neváhej a můj lid varuj. Zjednej si pozornost, ať pochopí, že meč na ně dopadne několikrát. Jeho ostří je obklíčí ze všech stran
20a přinese velké krveprolití. Obehnal jsem svým mečem celé město, abych jim vzal odvahu a srazil je k zemi. Leskne se jako blesk a je připraven, aby zabíjel.
21Nechám jej bít na všechny strany, kamkoliv se jeho ostří obrátí.
22Tak si zjednám respekt a úctu a jako Panovník Hospodin nechám svůj hněv odeznít."
23Dále mi Hospodin řekl:
24"Ezechieli, vyznač dvě cesty, kudy se vydá babylónský král, až přitáhne se svým ozbrojeným vojskem. Obě ať začínají ve stejné zemi a na místo, kde se rozdělují, postav ukazatel.
25Naznač cestu, kudy král přitáhne k Rabě, která náleží Amóncům, a také k opevněnému Jeruzalému na území Judska.
26Babylónský král se totiž na tom rozcestí zastaví a bude hledat znamení, které by mu ukázalo, jak se má rozhodnout. Bude losovat pomocí šípů, požádá o radu své falešné bohy a pověří kněze, aby mu věštili z jater obětovaných zvířat.
27Věštby jej povzbudí k tomu, aby se vydal proti Jeruzalému. Přitáhne k němu a nechá zhotovit beranidla, vystavět násep a vybudovat obléhací valy. Potom poručí svým vojákům, aby s válečným pokřikem v hrdle vyrazili brány a zabili každého, na koho narazí.
28Obyvatelé Jeruzaléma však budou sebejistě spoléhat na vlastní strategii a spojence, že se takovým věštbám jen s pohrdáním vysmějí. Babylónský král však na ně přesto zaútočí a odvede je do zajetí; to proto, aby si uvědomili svou vinu.
29Jako váš Panovník Hospodin vám to říkám otevřeně. Všichni okolo vidí, že jste se provinili a postavili se mi na odpor. Ve všem, co děláte, ukazujete, jak jste zkažení, a proto vás nechám odvléci do zajetí.
30Nastal rovněž čas, abych potrestal prohnilého a zlého vládce Izraele, neboť míra jeho provinění již dosáhla vrcholu.
31Jsem Panovník Hospodin a nařizuji, aby si sňal turban i královskou korunu, protože jsem se rozhodl, že všechno změním. Bezmocným dám do rukou moc a všechny vznešené srazím na kolena.
32Rozbořím celý Jeruzalém a všechno skončí v rozvalinách. Nikdo jej nevystaví, dokud se nevrátí ten, komu vše právem náleží. Teprve ten bude jednat z mého pověření.
33Nyní promluv, Ezechieli, také k Amóncům a řekni jim, co si jako Panovník Hospodin myslím o tom, jak urážejí Izrael: Visí nad vámi tasený meč! Třpytí se jako blesk a je připraven zabíjet.
34Šíříte falešná proroctví a věříte lživým věštbám. Den vašeho trestu se však přiblížil a již brzy pocítíte můj meč na šíji, neboť míra vašeho provinění již dosáhla vrcholu.
35Schovejte své zbraně, je zcela zbytečné se bránit. Vynesu nad vámi rozsudek v zemi vašich předků, kde se zrodil váš národ.
36Pocítíte žár mého rozhořčení, neboť vás po zásluze odměním. Vydám vás na milost a nemilost krutých zabijáků, a ti vám připraví krvavou lázeň.
37Pohltí vás jako plameny ohně a vyvraždí vás ve vlastní zemi. Nikdo si na vás pak ani nevzpomene, neboť jsem vás odsoudil já sám, Hospodin."