1Mojžíš mezitím žil u svého tchána Jitra, midjánského kněze, a pečoval o jeho stáda. Jednou zavedl zvířata dále do pouště a přišel až k Boží hoře Chorébu,
2kde se mu velmi zvláštním způsobem, v plamenech hořícího keře, zjevil Hospodinův posel. Když to Mojžíš uviděl, udivilo ho, že oheň, který na keři plápolal, nespaloval jeho dřevo.
3Proto se rozhodl, že zjistí, co se za tímto neobvyklým úkazem skrývá, a odhalí, proč keř hoří a přitom neshoří.
4Když Hospodin uviděl, že Mojžíš odbočuje, aby se na všechno podíval zblízka, zavolal na něj z hořícího keře: "Mojžíši, Mojžíši!" "Tady jsem," odpověděl Mojžíš.
5"Nechoď už ani o krok blíže," pokračoval Hospodin, "a zuj si své sandály, neboť místo, na kterém stojíš, je svaté.
6Jsem Bůh tvých předků, Bůh Abrahamův, Izákův a Jákobův." Sotva to Mojžíš uslyšel, zakryl si dlaněmi svou tvář, protože se bál na Boha pohlédnout.
7Nato Hospodin řekl: "Na vlastní oči jsem viděl bídu svého lidu v Egyptě. Slyšel jsem jejich nářky nad krutostí dozorců a jejich utrpení mi není lhostejné.
8Proto jsem se rozhodl, že je vysvobodím z područí Egypťanů a odvedu z jejich území do úrodné a rozlehlé země, která oplývá hojností mléka i medu, do země, kde nyní sídlí národy Kenaanců, Chetejců, Emorejců, Perizejců, Chivejců a Jebúsejců.
9Sténání Izraelců dolehlo až k mně a viděl jsem, jak je Egypťané tyranizují.
10Proto se nyní, Mojžíši, vydej na cestu k faraónovi a vyveď můj lid z Egypta."
11Mojžíš však namítl: "Jak bych mohl právě já, úplně obyčejný člověk, jít k faraónovi a vyvést Izraelce z Egypta?"
12Bůh mu odpověděl: "Já budu s tebou a na znamení toho, že jsem to skutečně já, Hospodin, kdo tě posílá, mi po odchodu z Egypta společně s mým lidem vzdáte čest a chválu na této hoře."
13Mojžíš však vznesl jinou námitku: "Ale co když přijdu k Izraelcům, oznámím jim, že mě k nim posílá Bůh jejich předků, a oni se mě zeptají, jak se ten Bůh jmenuje? Co jim potom odpovím?"
1414-15 Bůh řekl Mojžíšovi: "JSEM, KTERÝ JSEM. Vyřiď Izraelcům, že tě k nim posílá JSEM, vždy přítomný a neměnný Bůh," a dodal: "Vzkaž Izraelcům, že tě k nim posílá Bůh jejich předků, Bůh Abrahamův, Izákův a Jákobův. Tak se jmenuji a pod tímto jménem si mě na věky budou pamatovat všechny generace obyvatel země.
15***
16Potom shromáždi všechny představitele Izraelců a řekni jim: Zjevil se mi Hospodin, Bůh vašich předků, Bůh Abrahamův, Izákův a Jákobův, a oznámil mi: Bděl jsem nad vámi a viděl jsem, co jste zakusili v Egyptě.
17Rozhodl jsem se, že vás vysvobodím z vašeho utrpení a uvedu vás do země Kenaanců, Chetejců, Emorejců, Perizejců, Chivejců a Jebúsejců. Do země, která oplývá hojností mléka a medu.
18Představitelé Izraele tě vyslechnou a potom společně půjdete k panovníku Egypta a řeknete mu: Hovořil s námi Hospodin, Bůh Izraele. Dovol nám odejít do pouště na vzdálenost třídenní cesty, abychom mohli našemu Bohu předložit své oběti a dary.
19Vím, že panovník Egypta vám to nedovolí, dokud ho k tomu sám nepřinutím.
20Proto zasáhnu a vykonám před zraky všech Egypťanů zázračná znamení. Teprve potom vám faraón dovolí odejít.
21Než se vydáte na cestu, přiměji Egypťany, aby vám projevili svou přízeň, abyste neodešli s prázdnou.
22Všechny ženy požádají své sousedky a ostatní Egypťanky ve svém okolí o nějaké stříbrné a zlaté předměty a také o oděvy, do kterých oblečou své syny a dcery. Takovým způsobem vypleníte celý Egypt."