Exodus 4
1 Mojžíš však znovu opět namítal: "Izraelci mi určitě neuvěří, nevyslechnou mě a řeknou, že se mi Hospodin jistě nezjevil?"
2 Nato se jej Hospodin otázal: "Co držíš v ruce?" "Hůl," odpověděl Mojžíš.
3 "Hoď ji tedy na zem," pokračoval Hospodin. Když to Mojžíš udělal, stal se z hole had a Mojžíš před ním začal prchat.
4 Hospodin však Mojžíšovi nařídil: "Sehni se a vezmi rukou hada za ocas." Mojžíš se tedy sehnul, a když hada uchopil, had se v jeho ruce opět proměnil v hůl.
5 Hospodin řekl: "Učiním tento zázrak, aby ti věřili, že já, Hospodin, Bůh jejich předků, Bůh Abrahamův, Izákův a Jákobův, jsem se ti opravdu zjevil."
6 Vzápětí však Hospodin pokračoval a řekl Mojžíšovi: "Vlož si ruku pod oděv." Mojžíš uposlechl, a když ruku vytáhl, byla napadená malomocenstvím a zbělela jako sníh.
7 "Nyní vlož ruku zpět pod oděv," poručil Hospodin. Mojžíš to tedy opět udělal, když ruku vytáhl, byla zase zdravá jako zbytek jeho těla.
8 Nato Hospodin řekl: "Jestliže ti neuvěří nebo je nepřesvědčí první zázrak, snad uvěří druhému.
9 Jestliže je však nepřesvědčí ani tato dvě znamení a oni tě neuposlechnou, naber vodu z Nilu a vylij ji na suchou zem. Voda, kterou z řeky nabereš, se na zemi promění v krev."
10 Mojžíš však Hospodinu znovu namítl: "Ach, Bože, dobře víš, že nejsem žádný řečník, nikdy jsem nebyl a nejsem ani teď, když se mnou hovoříš. Mluvím ztěžka a mám neobratný jazyk."
11 Hospodin mu však odvětil: "Kdo dal člověku ústa? Kdo mu dokáže vzít sluch nebo řeč? Kdo umožňuje lidem vidět nebo je dokáže oslepit? Nejsem to snad já, Hospodin?
12 Proto se už nevykrucuj a jdi. Já sám tě naučím mluvit a sdělím ti, co máš říkat."
13 Avšak i přesto Mojžíš Hospodinu odpověděl: "Víš, Hospodine, pošli prosím raději někoho jiného."
14 Tentokrát se již Hospodin rozhněval a důrazně Mojžíše pokáral: "Vždyť máš bratra, lévijce Árona, který je skvělý řečník. Už ti jde naproti, a jakmile se s tebou setká, bude upřímně rád, že tě vidí.
15 Ty mu budeš pouze oznamovat, co má zvěstovat dál. Já sám budu bdít nad každým vašim slovem a budu vás vést, co máte dělat.
16 Áron za tebe bude promlouvat k lidem, jako kdyby byl tvými ústy a ty mu budeš zastupovat Boha.
17 Nezapomeň si také vzít do ruky svou hůl, abys s ní mohl konat zázračná znamení.
18 Mojžíš se tedy vrátil ke svému tchánu Jitrovi a oznámil mu: "Půjdu zpět do Egypta, abych se podíval, jak se daří národu, ke kterému patřím." "Udělej vše, co považuješ za správné," řekl mu Jitro, "ať se tvé záměry zdaří."
19 Hospodin ještě v Midjánu Mojžíše ujistil, že se může do Egypta vrátit bez obav, protože všichni, kdo usilovali o jeho život, již zemřeli.
20 Mojžíš tedy posadil svou ženu a děti na osla a s Hospodinovou holí v ruce se vydal na cestu zpět do Egypta.
21 Hospodin mu ještě připomněl: "Až se vrátíš do Egypta, nezapomeň před faraónem vykonat všechna zázračná znamení, která jsem ti ukázal. Vím, že setkání s mojí mocí ho ještě více zatvrdí a on Izraelcům nedovolí odejít.
22 Proto pak faraónovi vyřiď tato má slova: 'Jsem Hospodin a izraelský národ je pro mě jako prvorozený syn.
23 Řekl jsem ti, abys mému lidu dovolil odejít a nechal Izraelce, aby mi mohli cele sloužit. Tys jim to ale nedovolil, a proto nechám zemřít tvého prvorozeného syna.'"
24 Když se jednou Mojžíš a jeho rodina chystali na cestě přenocovat, postavil se mu do cesty Hospodin a chystal se ho usmrtit.
25 Když to Sipora uviděla, vzala pazourkový nůž a obřezala svému synu předkožku. Potom se jí dotkla Mojžíšových nohou a řekla: "Jsi mi ženichem zpečetěným krví."
26 Když to udělala, Hospodin je opustil. (Sipora tenkrát slovy o ženichu zpečetěném krví narážela na obřízku svého syna.)
27 V téže době Hospodin řekl Áronovi: "Jdi na poušť a vyhledej Mojžíše." Áron vyšel Mojžíšovi vstříc, a když se u Boží hory setkali, objali se a políbili.
28 Potom Mojžíš vyprávěl Áronovi o všem, co mu Hospodin poručil zvěstovat a také o zázračných znameních, která mu nařídil vykonat.
29 29-30 Když Mojžíš a Áron dorazili do Egypta, shromáždili všechny představitele a vůdce Izraelců a Áron jim oznámil všechno, co Hospodin řekl Mojžíšovi. Mojžíš pak před jejich očima vykonal zázračná znamení
30 ***
31 a oni mu uvěřili. Když uslyšeli, že Hospodin viděl jejich bídu a není lhostejný k jejich osudu, sklonili se před ním a chválili ho.