Exodus 2
1 1-2 V té době se jeden muž z rodu Lévijců oženil se ženou z téhož rodu a za čas se jim narodil syn. Když jeho matka viděla, jak je krásný, po tři měsíce ho ukrývala.
2 ***
3 3-4 Když už jej však nemohla déle skrývat, vzala košík upletený z třtiny, vymazala ho asfaltem a smolou a uložila chlapce dovnitř. Košík pak položila do rákosí na břehu Nilu a poslala svou dceru, chlapečkovu sestru, aby zdálky pozorovala, co se s ním stane.
4 ***
5 Právě toho dne se za doprovodu svých společnic vypravila k Nilu také faraónova dcera, aby se vykoupala. Náhle spatřila, že v rákosí se na vodě pohupuje nějaký košík a poslala svou služebnou, aby ho přinesla.
6 Když košík otevřela, nalezla v něm plačícího chlapečka a zželelo se jí ho. Řekla: "To je určitě jeden z hebrejských chlapců."
7 Tu k ní přistoupila jeho sestra, která vše zpovzdálí pozorovala, a zeptala se faraónovy dcery: "Mám jít a přivést jednu z izraelských žen, aby toho chlapce pro tebe odkojila?"
8 "Ano, jdi," odpověděla faraónova dcera, a tak chlapcova sestra neváhala a přivedla k ní Mojžíšovu matku.
9 Faraónova dcera jí přikázala: "Vezmi si toho chlapce, odkoj ho pro mě a já ti za to zaplatím." Matka si tedy chlapce odnesla a kojila ho.
10 Jakmile chlapec povyrostl, odvedla ho k faraónově dceři. Ta jej přijala za svého syna a řekla: "Vytáhla jsem chlapce z vody, a proto se bude jmenovat Mojžíš (což znamená Vytahující)."
11 Když Mojžíš dospěl, vyšel si jednoho dne mezi Izraelce a s nelibostí pozoroval jejich namáhavou práci. Vtom spatřil, jak jeden z egyptských dozorců týrá nějakého Hebreje.
12 Protože Mojžíšovi bylo Hebreje líto, rozhlédl se na všechny strany, jestli ho někdo nevidí, egyptského dozorce zabil a zahrabal jeho mrtvé tělo do písku.
13 Když se Mojžíš na druhý den opět procházel, uviděl dva Hebreje, jak se spolu bijí. Přistoupil k nim a napomenul toho, který spor zavinil: "Chceš snad svého druha utlouct?"
14 Muž mu však odsekl: "Kdo jsi, že bys nám měl rozkazovat a soudit nás? Chceš mne snad zabít, jako jsi včera zabil toho Egypťana?" Když to Mojžíš uslyšel, zalekl se a domyslel si, že zpráva o tom, co udělal, už se musela roznést po okolí.
15 Když se zanedlouho celá záležitost donesla až k faraónovi, pokusil se Mojžíše zabít, ale Mojžíš před faraónem uprchl do midjánské země a posadil se tam u studny.
16 V Midjánu žil jeden kněz a ten měl sedm dcer, které právě tou dobou také přišly ke studni, aby nanosily vodu do koryt a napojily stáda svého otce.
17 Náhle však přišli se svými stády jiní pastýři a dívky odehnali. Když to Mojžíš viděl, vstal, dívek se nejen zastal, ale navíc také napojil jejich stádo.
18 Když se potom dívky vrátily domů, jejich otec Reúel se jich zeptal: "Proč jste se dnes vrátily tak brzy?"
19 Dívky odpověděly: "Nějaký Egypťan se nás zastal a ochránil nás před cizími pastýři. Potom nám načerpal vodu a napojil celé stádo."
20 "A kde je," zeptal se otec svých dcer. "Proč jste ho tam nechaly a nepozvaly ho, aby se s námi najedl?"
21 Když mu dcery kněze vyřídily otcovo pozvání, Mojžíš je přijal a zůstal u něj. Kněz dal Mojžíšovi za manželku Siporu, jednu ze svých dcer,
22 a ta porodila Mojžíšovi syna, kterému dal jméno Geršom (což v hebrejštině znamená - jsem zde cizincem).
23 Čas plynul a egyptský panovník zemřel. Izraelci však nadále sténali pod tíhou otroctví a naříkali nad svou bídou. Jejich volání o pomoc a vysvobození z otroctví dolehlo až k Bohu.
24 Bůh jejich nářky vyslyšel a připomněl si smlouvu, kterou kdysi uzavřel s praotci Hebrejů, Abrahamem, Izákem a Jákobem.
25 Rozhodl se, že Izraelcům prokáže svou přízeň a pomůže jim.