1Jak je podivuhodné být moudrý a znát odpověď na mnohé otázky. Moudrost rozzáří člověku tvář a změní hrubý výraz jeho tváře.
2Moje rada je tato: Dbej na královo nařízení, ale se slibem Bohu se neunáhli.
3Když od něho odejdeš, nebroj proti němu, vždyť on může vykonat všechno, co chce.
4Slovo krále má moc a nikdo mu nemůže říci: „Co to děláš?“
5Se zlým se nesetká, kdo dbá na zákony a přikázání; kdo je moudrý, v pravý čas pozná, co je dobré.
6Každá věc na zemi má svůj čas, i když člověka často stíhá neštěstí.
7Nikdo nikdy neví, co se kdy stane; nebo může snad někdo říci, jaká bude budoucnost?
8Nikdo nemá moc nad svým duchem, nikdo jej nezadrží, když přijde den smrti. Ve válce není pro vojáka dovolenka, stejně jako není záchrana pro toho, kdo páchá zlo.
9Co jsem viděl, když jsem sledoval, co všechno se děje pod sluncem? Poznal jsem, že člověk chce ovládnout druhého a působí mu zlo.
10Viděl jsem také, jak pochovávali zlé a bezbožné. Lidé je uložili na místo klidu, a sotva se vrátili zpět do města, už na jejich jednání zapomněli. To je také marnost.
11Protože zlý čin není hned potrestán, odvaha lidí roste k páchání dalšího zla.
12Vím však, že i kdyby bezbožníci ještě více konali zlo a přitom třeba i sto let žili, dobře bude bohabojným, protože mají bázeň před Bohem.
13Ničemům se nebude dobře dařit a ani o den si neprodlouží svůj život, protože nemají bázeň před Bohem.
14A další marnost, která je na zemi: je to skutečnost, že někteří spravedliví jsou stíháni, jako by páchali zlo, a někteří bezbožní jsou odměňování, jako by činili dobré. A tak jsem řekl: I toto je marnost!
15Rozhodl jsem se tedy, že budu velebit radost, protože pro člověka není na světě nic lepšího než jíst a pít a radovat se po všechny dny jeho krátkého života, které mu Bůh dává.
16Umínil jsem si, že skutečně poznám moudrost, ale přesvědčil jsem se, že se lidé jen pachtí a ani ve dne ani v noci si nedopřejí spánku.
17Dospěl jsem k poznání, že pro člověka je nemožné postihnout, co všechno Bůh ve světě koná; ať se snaží sebevíce, do hloubky Božího díla nepronikne. Dokonce i moudrý nadsazuje, když řekne: „Poznal jsem, vím!“ protože je stále jen na počátku poznání.