Ecclesiastes 8
1 Jak je podivuhodné být moudrý a znát odpověď na mnohé otázky. Moudrost rozzáří člověku tvář a změní hrubý výraz jeho tváře.
2 Moje rada je tato: Dbej na královo nařízení, ale se slibem Bohu se neunáhli.
3 Když od něho odejdeš, nebroj proti němu, vždyť on může vykonat všechno, co chce.
4 Slovo krále má moc a nikdo mu nemůže říci: „Co to děláš?“
5 Se zlým se nesetká, kdo dbá na zákony a přikázání; kdo je moudrý, v pravý čas pozná, co je dobré.
6 Každá věc na zemi má svůj čas, i když člověka často stíhá neštěstí.
7 Nikdo nikdy neví, co se kdy stane; nebo může snad někdo říci, jaká bude budoucnost?
8 Nikdo nemá moc nad svým duchem, nikdo jej nezadrží, když přijde den smrti. Ve válce není pro vojáka dovolenka, stejně jako není záchrana pro toho, kdo páchá zlo.
9 Co jsem viděl, když jsem sledoval, co všechno se děje pod sluncem? Poznal jsem, že člověk chce ovládnout druhého a působí mu zlo.
10 Viděl jsem také, jak pochovávali zlé a bezbožné. Lidé je uložili na místo klidu, a sotva se vrátili zpět do města, už na jejich jednání zapomněli. To je také marnost.
11 Protože zlý čin není hned potrestán, odvaha lidí roste k páchání dalšího zla.
12 Vím však, že i kdyby bezbožníci ještě více konali zlo a přitom třeba i sto let žili, dobře bude bohabojným, protože mají bázeň před Bohem.
13 Ničemům se nebude dobře dařit a ani o den si neprodlouží svůj život, protože nemají bázeň před Bohem.
14 A další marnost, která je na zemi: je to skutečnost, že někteří spravedliví jsou stíháni, jako by páchali zlo, a někteří bezbožní jsou odměňování, jako by činili dobré. A tak jsem řekl: I toto je marnost!
15 Rozhodl jsem se tedy, že budu velebit radost, protože pro člověka není na světě nic lepšího než jíst a pít a radovat se po všechny dny jeho krátkého života, které mu Bůh dává.
16 Umínil jsem si, že skutečně poznám moudrost, ale přesvědčil jsem se, že se lidé jen pachtí a ani ve dne ani v noci si nedopřejí spánku.
17 Dospěl jsem k poznání, že pro člověka je nemožné postihnout, co všechno Bůh ve světě koná; ať se snaží sebevíce, do hloubky Božího díla nepronikne. Dokonce i moudrý nadsazuje, když řekne: „Poznal jsem, vím!“ protože je stále jen na počátku poznání.