1Toto všechno jsem bedlivě zvážil a zjistil jsem, že spravedliví a moudří jsou se vším, co konají, v Boží ruce. Sám člověk je bezradný, má-li se rozhodnout co milovat a co nenávidět. Budoucnost všeho a všech je zamlžena.
2Jen jedno je jisté: spravedlivé i svévolníky čeká stejný úděl. Dobrý a čistý i nečistý, kdo obětuje, protože hledá smíření i ten, kdo po smíření netouží, kdo se slibem zavazuje Bohu i bezbožný, všichni jsou na tom stejně.
3Zlé je to, že v tomto hříchem porušeném světě mají všichni stejný úděl a že lidská srdce jsou naplněna zlem, a to po celou dobu, než se odeberou do hrobu.
4Ovšem pokud člověk žije, má naději, protože živý pes je na tom stále lépe než mrtvý lev.
5Ti co žijí, stále ještě vědí, že zemřou, kdežto mrtví, ti už nevědí nic; už nemají co očekávat a záhy upadnou v zapomenutí.
6Jejich láska, nenávist a žárlivost jsou ty tam, už nikdy se nebudou podílet na ničem, co se děje na světě.
7Proto pojídej svůj chléb s radostí a víno popíjej s veselou myslí, protože Bůh si již dávno oblíbil, co děláš.
8Bílý oděv znamená slávu a vítězství, a tak si ho oblékni; svou hlavu pomaž vonícím olejem.
9Všechny dny, jimiž Bůh naplní tvůj život, si užívej se ženou, kterou sis zamiloval; to je tvůj podíl na životě, při vší námaze, která tě na světě potkává.
10Všechno, co můžeš vykonat, bez odkladu udělej, protože v hrobě, do kterého se ubíráš, už není žádná činnost ani myšlení ani poznání ani moudrost.
11A dále jsem na světě poznal, že rychlý nemusí zvítězit v běhu, hrdina nemusí vyhrát boj, stejně jako moudrý může žít o hladu, rozumný nemusí být bohatý a vzdělaný nemusí být v oblibě. Záleží na tom, zda se člověku naskytne v pravou chvíli vhodná příležitost.
12Člověk nezná svůj čas. Jako jsou ryby chyceny do sítě a jako ptáky polapí tenata, tak končí i lidé, když na ně dolehne neštěstí.
13A ještě další moudrost jsem na světě objevil, a hluboce mne zasáhla:
14Bylo malé městečko a v něm jen málo obyvatel. K městu přitáhl mocný král, obklíčil je a postavil proti němu velké valy.
15Ve městě žil chudý, ale moudrý muž, který by svou moudrostí město zachránil, ovšem na chudáka si nikdo ani nevzpomněl.
16I řekl jsem si: Moudrost je lepší než síla, a přece moudrostí pohrdli, protože patřila chudákovi. Jeho slova nikdo nechtěl slyšet.
17Přitom slova moudrých v klidu vyslechnutá jsou mnohem cennější než křik toho, kdo vládne nad hlupáky.
18Moudrost je lepší, než válečné zbraně, ovšem jeden hříšník pokazí mnoho dobrého.